9 C 212/2024-29 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 55 360,48 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že s žalovaným dne 16. 1. 2023 uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 55 000 Kč. Tuto měl vrátit v měsíčních splátkách 1 083 Kč zahrnující jistinu, úrok 19,99 % ročně a pojištění, od 17. 2. 2023. Měl taktéž uhradit poplatek za zprostředkování úvěru 1 100 Kč. V rámci ověření schopnosti žalovaného částku splácet ověřovala žalobkyně příjmy z výpisů účtů žalovaného, lustrací v NRKI a SOLUS. Bylo zjištěno, že žalovaný měl hradit osobní úvěr ve výši 40 000 Kč splátkami po 902 Kč, a kontokorent. Žalovaný uhradil splátky od 17. 2. 2023 do 17. 12. 2023, splátku splatnou 17. 12. 2023 již neuhradil. K zesplatnění došlo k 20. 2. 2024, o čemž byl žalovaný informován. Dluh žalovaného tvoří nesplacená jistina 54 130,20 Kč, nesplacený smluvní úrok 2 840,63 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč, poplatek za sjednání úvěru 230,28 Kč. Smluvní úrok z nesplacené jistiny ve výši 19,99 ročně od 21. 2. 2024 do 16. 3. 2024 a ve výši 15 % ročně od 17. 3. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodleníDluh žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K nařízenému jednání dne 1. 11. 2024 se žalobkyně nedostavila, svou neúčast omluvila (č. l. 26 spisu). Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 2 o.s.ř.).4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. Smlouvou o úvěru ze dne 16. 1. 2023 se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 55 000 Kč. Žalovaný byl povinen tuto vrátit spolu s úrokem 19,99 % ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru 1 100 Kč. Žalovaný měl uhradit celkem částku 129 680,52 Kč do 17. 1. 2033, a to ve 120 měsíčních splátkách ve výši 1 083 Kč počínaje dnem 17. 2. 2023. Účelem smlouvy bylo doplacení zůstatku úvěru poskytnutého žalobkyní na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. 3. 2021, jíž žalobkyně poskytla žalovanému úvěru 40 000 Kč. Částku převyšující tento dluh se žalobkyně zavázala žalovanému vyplatit na účet. Žalobkyně byla oprávněna požadovat částku 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Tyto údaje byly taktéž uvedeny ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Podle čl. 6.2. úvěrových podmínek platných od 1. 12. 2021 byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit mj. v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením jakékoli splátky jistiny. Obdobné ujednání bylo v čl. 6.2. úvěrových podmínek platných od 18. 10. 2023. Smlouvu žalovaný podepsal potvrzovací SMS, což vyplynulo jak ze smlouvy, tak z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, . Podle potvrzení o vyplacení úvěru byla dne 16. 1. 2023 žalovanému vyplacena částka 20 980,63 Kč. Dle splátkového kalendáře žalovaný uhradil splátky splatné od 17. 2. 2023 do 17. 11. 2023 včetně. Počínaje splátkou splatnou 17. 12. 2023 ničeho neuhradil. Za splátky splatné 17. 12. 2023 a 17. 1. 2024 žalobkyně účtovala žalovanému vždy částku 500 Kč. Dluh žalovaného činí 230,28 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, 54 130,20 Kč na jistině, 2 846,63 Kč na úrocích, 1 000 Kč na smluvních pokutách. Dopisem ze dne 21. 2. 2024 byl žalovaný informován, že zbytek závazku byl zesplatněn a žalovaný byl vyzván do 10 dnů zaplatit částku 58 201,11 Kč.6. Podle potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, žalobkyně vycházela z příjmů žalovaného ve výši 30 000 Kč, resp. ověřeného příjmu 29 331 Kč. Žalovaný měl výdaje ve výši 14 000 Kč. U žalovaného nebylo identifikováno riziko exekuce. Kromě závazku ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 3. 2021 ve výši 40 000 Kč čerpal žalovaný kontokorent od 3. 12. 2022 s limitem 15 000 Kč, kde zbývalo k úhradě 13 506 Kč. Podle úvěrové zprávy Czech non-banking credit bureau měl žalovaný 1 existují splátkový kontrakt, 1 existující nesplátkový kontrakt, přičemž 1 další byl odmítnut. Existující splátkový kontrakt byl ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 3. 2021 ve výši původní jistiny 40 000 Kč. Nesplátkovým kontraktem byl kontokorent ve výši 15 000 Kč. Dále měl žalovaný kontokorentní úvěr ze dne 1. 8. 2022 s úvěrovým rámcem 11 000 Kč, kontokorentní úvěr ze dne 9. 6. 2021 ve výši 10 000 Kč, které již byly ukončeny. Podle výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 10. 2022 do 16. 1. 2023 měl žalovaný příjmy 23 910 Kč, 35 117 Kč, 28 966 Kč od společnosti , právnická osoba, .7. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval a dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 55 360,48 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.8. Po právní stránce soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění k 16. 1. 2023 (dále jen „o. z.“), a z § 2 odst. 1, § 122 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).9. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16. 1. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 55 000 Kč (§ 2395 o. z., § 2 odst. 1 ZSÚ), s úrokem 19,99 % ročně (§ 2395 o. z.). Žalovaný se zavázal splácet úvěr v souladu s ujednanými podmínkami, včetně poplatku za poskytnutí úvěru 1 100 Kč, avšak tuto svou povinnost porušil neuhrazením splátek splatných 17. 12. 2023, 17. 1. 2024. Žalobkyně proto úvěr v souladu se smlouvou dne 21. 2. 2024 zesplatnila, a na žalovaném dále požadovala dvě smluvní pokuty po 500 Kč. K tomuto dni tak dluh žalovaného činil 230,28 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, 54 130,20 Kč na jistině, 2 846,63 Kč na úrocích, 1 000 Kč na smluvních pokutách. Ničeho dalšího žalovaný neuhradil.10. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 54 130,20 Kč, jako nesplacené jistiny úvěru (§ 2395 o. z.) a částku 2 846,63 Kč jakožto neuhrazených úroků z úvěru (§ 2395 o. z.), částku 230,28 Kč jako poplatku za poskytnutí úvěru (§ 2395 o. z.), částku 1 000 Kč jako smluvní pokutu (§ 2048 o. z.). Povinnost k úhradě úroků ve výši 19,99 % ročně z částky 54 130,20 Kč od 21. 2. 2021 do 16. 3. 2024 a úroků ve výši 15 % ročně z částky 54 130,20 Kč od 17. 3. 2024 do zaplacení se opírá o § 2395 o. z. ve spojení se smlouvou o úvěru ze dne 16. 1. 2023 a § 122 odst. 4 ZSÚ. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z dlužné částky jistina úroky z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 215 Kč.12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.