9 C 233/2024-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 33 545 Kč jako nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2022. V žalobě uvedla, že žalobce byl nájemcem bytu č. , Anonymizováno, , žalovaný byl na základě smlouvy ze dne 15. 1. 2021 podnájemcem části bytu. Žalovaný byl povinen měsíčně hradit podnájemné 10 270 Kč a zálohy za služby 1 730 Kč; žalobce se sám na těchto úhradách nepodílel. V dubnu 2023 žalobce předložil žalovanému vyúčtování služeb za rok 2022 s nedoplatkem za služby 33 545 Kč, který byl splatný k 31. 8. 2023. Nájem bytu zanikl k 1. 6. 2022, žalovaný byl proto povinen byt vyklidit a odevzdat jej žalobci. Žalovaný však byt užíval i nadále až do ledna 2023, a bylo nutno za něj hradit zálohy za služby a nedoplatky z nich. Dluh žalovaný neuhradil, ani na základě výzvy žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K nařízenému jednání se žalovaný, leč řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, odročení jednání nenavrhl. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. když věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce uzavřel dne 27. 5. 2020 s , adresa, nájemní smlouvu č. 131/2020. Žalobci byl pronajat byt č. , hodnota, k zajištění bytových potřeb, na adrese , adresa, . Nájemní vztah byl sjednán od 1. 6. 2020 do 30. 5. 2022. Žalobce byl povinen hradit nájemné 6 898 Kč a zálohy za služby dle evidenčního listu, jejichž výše mohla být pronajímatelem upravena. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 15. 1. 2021 podnájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání shora specifikovaného bytu žalovaným, a to zčásti výhradně žalovaným a zčásti společně s žalobcem. Doba podnájmu byla ujednána od 15. 1. 2021 na dobu 1 roku s tím, že se smlouva automaticky prodlužuje. Žalovaný byl povinen hradit podnájemné 12 000 Kč měsíčně. Součástí sjednané měsíční úplaty byly i platby za dodávky vody, tepla, osvětlení společných částí domu, odvoz a likvidace komunálního odpadu a úklid společných částí domu. Žalobce byl oprávněn na základě předloženého vyúčtování od žalovaného požadovat úhradu nedoplatku na uvedených službách. Za rok 2022 vznikl dle vyúčtování 2022 nedoplatek na službách ve výši 33 545 Kč, který byl splatný do 31. 8. 2023. Podrobný rozpis nákladů a jejich výpočty byly uvedeny v individuálním vyúčtování. Tento nedoplatek žalobce uhradil dne 30. 8. 2023 podle potvrzení o provedení transakce. Vyúčtování bylo zasláno žalobcem žalovanému formou SMS zprávy dne 24. 4. 2023. Žalovaný byl výzvou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ze dne 11. 1. 2024 vyzván zástupkyní žalobce k úhradě částky 33 545 Kč, která tuto výzvu podala dle podacího lístku dne 11. 1. 2024. Dopis si žalovaný podle doručenky nevyzvedl v úložní lhůtě. Proto se zásilka, jak vyplývá ze sledování zásilek, vrátila 6. 2. 2024 odesílateli.5. Po takto provedeném řízení soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobce, jako nájemce, umožnil žalovanému obývat byt č. , hodnota, na adrese , adresa, . Žalovaný se zavázal hradit podnájemné 12 000 Kč měsíčně, v níž byly zahrnuty úhrady za služby. Případný nedoplatek byl žalovaný povinen uhradit. Za rok 2022 vznikl nedoplatek 33 545 Kč, který byl uhrazen žalobcem. Žalovaný jej neuhradil ani na základě výzvy.6. Po právní stránce soud vycházel z § 2274 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud uzavřel, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena podnájemní smlouva (§ 2274 o. z.). Žalovaný byl povinen v souladu se smluvními ujednáními zálohy za služby včetně případného nedoplatku na službách. Nedoplatek ve výši 33 545 Kč za rok 2022 žalovaný neuhradil, byl uhrazen žalobcem dne 30. 8. 2023. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě výzvy. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku 33 545 Kč jakožto dluhu na vyúčtování záloh za služby (§ 1723 odst. 1, § 1721 o. z.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.), uložil soud žalovanému taktéž povinnost k úhradě zákonných úroků z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 678 Kč a odměna advokáta. Odměnu advokáta tvoří mimosmluvní odměna ve výši 9 840 Kč [4 úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba, účast na jednání podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve výši 2 460 Kč za úkon podle § 7 bod 5 AT], paušální náhrada hotových výdajů 1 200 Kč (4 * 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT), to vše včetně 21 % DPH v částce 2 318,40 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 15 036,40 Kč pak soud uložil žalovanému uhradit k rukám zástupkyně žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.