98 C 185/2023-67 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Manžel společně s manželkou se návrhem ze dne [datum] domáhal rozvodu manželství. Svůj návrh odůvodnil tím, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] a z manželství se narodily dvě nezletilé děti. Současně uvedl, že účastníci spolu nedokáží žít jako manželé a nemají zájem ve svazku dále pokračovat, takže proto podávají tento návrh. 2. Soud posoudil věc jako rozvod sporný, proto soud poučil účastníky o povinnosti tvrdit příčiny rozvratu manželství (§ 118a o.s.ř., § 101 odst. 1 o.s.ř., (ÚS ČR I.ÚS 212/06, § 755 a § 756 OZ) jaké byly příčiny rozvratu manželství. Manžel za příčinu rozvratu manželství označil různé vnímání životních hodnot a odlišného postoje k rodinnému životu, s čímž manželka na místě zcela souhlasila. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce] z jejich vztahu se narodili nezletilí synové [jméno] a [jméno] (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané, z oddacího listu ze dne [datum], [číslo] č. listu [anonymizováno], č. řádku [anonymizováno], z rozsudku [název soudu] č. [číslo jednací] o úpravě poměrů k nezletilým dětem, který nabyl právní moci [datum], po té co rozhodnutí soudu měnil odvolací soud usnesením č. [číslo jednací], z CEO účastníků osvědčující společné děti a sňatek účastníků). 5. O úpravě práv a povinností účastníků k jejich dětem pro dobu před i po rozvodu manželství, rozhodl zdejší soud rozsudkem, kterým neschválil jejich dohodu, a navíc o odvolání rozhodoval odvolací soud, protože oba dva účastníci podali odvolání (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané z rozsudku [název soudu] [anonymizováno] č.j. [číslo jednací] o úpravě poměrů k nezletilým dětem, který nabyl právní moci [datum], po té co rozhodnutí soudu měnil odvolací soud usnesením č.j. [číslo jednací]). 6. Opatrovník nezletilých se k dotazu soudu dle § 755 odst. 2 a) OZ se dne [datum] vyjádřil, tak že z jeho pohledu nejsou žádné důvody pro zachování manželství. 7. Účastníci si během několika let přestali rozumět, nedokázali už společně řešit běžné otázky společného života ani otázky uspořádání vzájemných vztahů, když bezprostřední příčinu oba shodně spatřovali v odlišnosti náhledu na podstatné stránky života, kterou ukázalo až jejich každodenní soužití v manželství a obnovení soužití oba účastníci shodně zcela vyloučili (tuto skutečnost má soud za prokázanou ze žaloby a pak z tvrzení na ústním jednání, poté co oba dva byli poučení dle § 118a odst. 1,3. o.s.ř., viz shora). Soud vyšel z § 1 odst. 3 ZŘS a z § 389 odst. 1 ZŘS, a neprovedl výslechy účastníků, kteří na jejich provedení netrvali, protože jejich výslechem by se nedozvěděl žádná zásadní skutková zjištění, která by rozhodujícím způsobem ovlivnila právní posouzení věci, které už by nevěděl ze žaloby. Účastnická výpověď totiž nemusí mít žádný kauzální podklad - protože účastníci nemusí mluvit pravdu, a vzhledem k tomu, že účastníci se na ústním jednání shodli na důvodech rozpadu jejich manželství, tak je z podstaty věci vyloučené, že by zde existovaly důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by rozvod přípustný nebyl (NS ČR 25 Cdo 2319/2018, 33 Cdo 3116/2011). 8. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (ÚS ČR I. [číslo]). 9. Důkazy, které si soud vyžádal dle § 120 odst. 2 o.s.ř., učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula ze spisu (NS ČR 26 Cdo 4635/2010). 10. Vycházel-li soud z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (NS ČR 29 Odo 801/2005). 11. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá, za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení a soud vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (ÚS ČR IV.ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011). 12. Dle § 755 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 13. Dle § 757 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil a c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 14. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: 15. Soud zkoumal, zda v daném případě je možné postupovat dle § 757 OZ a dospěl k závěru, že v daném případě to možné není, protože účastníci nepředložili komplexně vypořádané společné jmění manželů v písemné podobě s úředně ověřenými podpisy, a k tomu nejenže soud neschválil dohodu v opatrovnickém řízení, ale rozsudkem autoritativně prosadil objektivní nejlepší a nejcennější zájmy obou dětí - a to až v odvolacím řízení. Očividně, ani shoda účastníků ohledně výchovy a výživy jejich dětí v zákonem požadovaném rozsahu a obsahu, nenastala. 16. Dále tedy soud postupoval dle § 755 OZ. Ze shodného postoje účastníků je zcela zřejmé, že hodnotový základ vztahu prověřil čas a po šesti letech výsledek je, že si dnes nedokážou ani představit, žít dále jako manželé. Ze všeobecné životní zkušenosti soudu je mu známo, že rozvraty manželství často spočívají v těžko slovem postihnutelných důvodech, které je navíc problematické objektivizovat v rámci soudního řízení - proto tedy soud účastníky pojmenované příčiny rozvratu manželství dál již nezkoumal a vyšel z jediné, za to dobře prokázané a viditelné příčiny, a to je měsíce trvající absence solidarity a soudržnosti manželů, která se projevuje navenek projevuje tím, že ani nežijí společně. 17. Během řízení neukázaly žádné mimořádné okolnosti ohledně účastníků, které by svědčily pro zachování manželství. 18. A ani se neukázaly žádné okolnosti, které by byly zvláštními důvody pro zachování manželství, protože rozvod manželství účastníků by byl v rozporu se zájmy jejich nezletilých dětí, které navíc pečlivě v nedávné době šetřil zdejší opatrovnický soud, když k dotazu soudu nesdělil opatrovník žádné námitky k rozvodu rodičů. 19. Soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že vzájemné vztahy účastníků jsou natolik narušeny, že jejich manželství je dnes jen formálním svazkem, a tak nelze na jednom ani na druhém manželi spravedlivě požadovat, aby i přesto v manželství setrvali. Soud tedy shledal, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny, a proto manželství rozvedl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.