98 C 25/2024-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaného u Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 32 676,29 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr ve výši 20 000 Kč, ze dne [datum] splatný dne [datum] a ačkoliv se žalovaný zavázal úvěr vrátit, což se ovšem nestalo, takže stále dluží. Nakonec uvedl, že svou věcnou aktivní legitimaci odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávky. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným. 3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení (č.l.10) nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19). 4. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobcem smlouvu o úvěru přes virtuální rozhraní ve výši 20 000 s RPSN 195,04%, s ročním úrokem 12 % Kč, splatný do 12ti měsíců ve výši 33 992,31 Kč, když ve smlouvě jsou uvedeny údaje – rodné číslo, telefon, e.mail, adresa bydliště – které vzhledem k jejich povaze musel poskytnout žalovaný. Podle bankovního výpisu právního předchůdce žalobce, vyplatil žalovanému dne [datum] částku 20 000 Kč. Žalobce se stal postupníkem souzené pohledávky (ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s [právnická osoba]). 5. Takto provedené dokazování soud již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili. A po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba je důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto: 6. Předně se soud zabýval aktivní legitimací žalobce, když žalovanou pohledávku získal podle smlouvy o postoupení pohledávky, a která se dle skutkových tvrzní v ničem nepříčí normativní situaci (§ 1879 OZ). 7. Podle obsahu žaloby se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky z titulu práva splatného úvěru, a to podle smlouvy (§ 2395 OZ), podle které žalobce poskytl žalovanému částku včetně úroků z prodlení. Žalobce se tedy zachoval dle smlouvy, kdy po té, co mu úvěr není ani ke dni rozhodnutí soudu vrácen, tak požaduje zaplacení podanou žalobou. Protože žalobce své povinnosti z uzavřené smlouvy řádně splnil, ale žalovaný vůči žalobci nikoliv, tak žalovaný žalobci také dluží, dosud nesplacený úvěr vč. úroků za jeho poskytnutí, ve výši jak se účastníci dohodli, že jí vrátí (§ 2395 OZ a § 1970 OZ). V řízení naopak ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku dle shora citované smlouvy zaplatil, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšnému žalobci soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 308 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. za 3 paušální částky náhrady a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby, vše včetně 21 % DPH). Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 01.07.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je nižší, než v 2023, nicméně míra inflace výrazně za poslední dva roky stoupla (od ledna 2022 se stále ještě nevrátila na původní úroveň), což je dost dlouhá, nepřerušovaná doba na to, aby to domácnosti zřetelně na výdajích pocítily a byly i dnes posledním rokem dosti finančně vyčerpané. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení, tento závěr vyplývá také z faktu, že žalobce žalobu podal až po řadě měsíců od vzniku nároku – tedy ani on, zcela spontánně na jeho úhradu nespěchal. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky a tomu soud rovněž přizpůsobil dobu odkladu plnění i náhrady nákladů řízení (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).