18 C 289/2025-28 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svým návrhem z , datum, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , když žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil, že byl seznámen s všeobecnými obchodními podmínkami žalobce a ceníkem žalobce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , když žalovaný se zavázal tyto žalobci vrátit formou pravidelných měsíčních splátek á , částka, splatných vždy do každého 20. dne příslušného kalendářního měsíce, a to spolu se sjednaným úrokem ve výši 12,49 % p.a. Žalobce dále uvedl, že si před poskytnutím úvěru zjišťoval úvěryschopnost žalovaného, když provedl lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, rovněž tak si žalobce ověřil předchozí splátkovou morálku klienta. Žalovaný pak uvedl svůj příjem ve výši , částka, s tím, že uvedl, že náklady spojené s bydlením jsou ve výši , částka, a žalovanému tak zbyla částka ve výši , částka, na úhradu ostatních nákladů. Bylo tak ve schopnostech a možnostech žalovaného, aby úvěr ve výši , částka, měsíčně žalobci splácel. Žalovaný úvěr splácel v období od , datum, do , datum, , dále již úvěr nesplácel. Žalobci tak vzniklo právo na zesplatnění úvěru, když žalobce tohoto práva využil a úvěr zesplatnil ke dni , datum, , neboť žalovaný byl k tomuto datu v prodlení s více než dvěma splátkami. Žalovanému po zesplatnění úvěru vznikla povinnost uhradit vyjma dlužné jistiny rovněž sjednaný smluvní úrok ve výši 12,49 % p.a. a rovněž tak úrok z prodlení dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl před podáním žaloby upomenut o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř.4. Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, žežalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , když žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil, že byl seznámen s všeobecnými obchodními podmínkami žalobce a ceníkem žalobce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , když žalovaný se zavázal tyto žalobci vrátit formou pravidelných měsíčních splátek á , částka, splatných vždy do každého 20. dne příslušného kalendářního měsíce, a to spolu se sjednaným úrokem ve výši 12,49 % p.a. (smlouva o úvěru, potvrzení o poskytnutí finančních prostředků).žalovaný úvěr splácel v období od , datum, do , datum, , dále již úvěr nesplácel (přehled zaplacených splátek).žalobce úvěr zesplatnil ke dni , datum, , neboť žalovaný byl k tomuto datu v prodlení s více než dvěma splátkami. O této skutečnosti byl žalovaný písmeně žalobcem informován Před zesplatněním úvěru byl žalovaný upomenut o úhradu dlužné částky (výpis z účtu, upomínka o úhradu dluhu, zesplatnění úvěru).žalovaný byl před podáním žaloby upomenut o úhradu dlužné částky (předžalobní upomínka, podací arch).5. Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal, že uzavřel se žalovaným smlouvu o věru, na základě které žalovanému poskytl finanční prostředky v celkové výši , částka, , když tuto se žalovaný spolu se sjednaným úrokem ve výši 12,49 % p.a. zavázal žalobci vrátit formou pravidelných měsíčních splátek á , částka, . Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dvou splátek, a to splátkou splatnou v červenci a srpnu roku 2024, když do té doby byl úvěr řádně splácen. Žalobce tak využil svého práva v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami a úvěr v srpnu roku 2024 zesplatnil, o čemž byl žalovaný informován.6. Žalovaný tak tím, že dosud dlužnou částku žalobci neuhradil, nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy o úvěru a ust. § 2395 a násl. o.z. a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalovaný ani netvrdil a tím méně prokázal, že by řádně dostál svým závazkům vůči žalobci.7. Závěrem soud uvádí, že se v rámci svého rozhodnutí pochopitelně zabýval tím, zda žalobce řádně zjišťoval úvěrychopnost žalovaného před tím, než žalovanému byl úvěr poskytnut a zda výše sjednaného úroku za poskytnutí úvěru není nepřiměřeně vysoká, neboť tato skutečnost by způsobovala absolutní neplatnost smlouvy. Po provedeném dokazování však soud musel uzavřít, že žalobce dostál svým povinnostem vyplývajícím pro něj z ust. § 84 – 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění, když před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěryschopnost žalovaného. Žalobce doložil, že provedl lustraci žalovaného ve veřejně dostupných rejstřících, rovněž zjišťoval finanční příjmy žalovaného a tyto porovnával s výší měsíční splátky a uzavřel, že s ohledem na příjem žalovaného ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, na bydlení je ve schopnostech a možnostech žalovaného, aby jemu poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek á , částka, hradil. Rovněž tak soud nemohl uzavřít, že by úrok za poskytnutí úvěru ve výši 12,75 % p.a. byl nepřiměřeně vysoký, když soudu je z jeho rozhodovaní činnosti známo (ust. § 121 o.s.ř.), že v roce 2021 poskytovaly banky úvěry i za dvojnásobnou úrokovou sazbu, než jaká mezi účastníky v daném případě byla sjednána.8. S poukazem na shora uvedené proto soud musel uzavřít, že smlouva mezi účastníky byla sjednána platně a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.9. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši , částka, sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále ze tří úkonů právní služby á , částka, (ust. § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) + 21 % DPH a 3 x režijní paušál á , částka, (ust. § 13 odst.4 vyhl.č. 177/1996 Sb., v platném znění) + 21 % DPH. V souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právní zástupkyně.11. Závěrem soud uvádí, že nemohl v řízení úspěšnému žalobci přiznat právo na náhradu za jeden úkon právní služby, a to za doplnění žaloby k výzvě soudu, neboť skutková tvrzení týkající se toho, že žalobce řádně před poskytnutím úvěru zjišťoval úvěryschopnost žalovaného, mají být již součástí samotné žaloby a nejedná se tak o účelně vynaložený úkon právní služby.12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř.