52 C 150/2025-28 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , a to v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně, na jejímž základě žalované poskytla , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem splatit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, od , datum, . Poplatek za poskytnutí úvěru činil , částka, . Žalovaná splátky řádně splácela od , datum, do , datum, . Od , datum, žalovaná přes upomínky nezaplatila ničeho. Žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu , částka, . Žalobkyně z důvodu neplacení žalované, dne , datum, úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatnění dluh žalované činil , částka, na jistině, , částka, na kapitalizovaném úroku a , částka, na smluvní pokutě. Žalovaná dluh neuhradila.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne , datum, v určené lhůtě nevyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaná nikterak neodporovala, neboť byla ve sporu zcela nečinná, dále zejména ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , z úvěrových podmínek, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS, z potvrzení o úvěruschopnosti, ze splátkového kalendáře a z potvrzení o vyplacení úvěru a z úvěrové zprávy, soud zjistil, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě, které byl žalované dne , datum, na její bankovní účet č. , č. účtu, poskytnut úvěr ve výši , částka, s výší měsíční splátky , částka, při ověření příjmu žalované , částka, měsíčně. Poplatek za poskytnutí úvěru činil , částka, . Roční úroková sazba byla 10,99 %. Doba splácení byla sjednána na 108 měsíců. V čl. 6 bod 6. 1. písm. a) Smlouvy je zakotven nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši , částka, za každou opožděnou splátku či platbu. Tvrzením žalobkyně, ze splátkového kalendáře a z výpisu z běžného účtu ze dne , datum, , soud zjistil, že žalované byla dne , datum, poskytnuta finanční částka , částka, na účet číslo , č. účtu, . Žalovaná úvěr nesplácela, od , datum, přes upomínky žalobkyni nezaplatila žádnou splátku. Tvrzením žalobkyně a z Výzvy k zaplacení dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, úvěr zesplatnila, žalovaná byla k úhradě dluhu vyzývána.5. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud zjištěn následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které byly shodný den žalované vyplaceny peněžní prostředky ve výši , částka, , a to na její bankovní účet. S ohledem na neuhrazení úvěru, byl úvěr zesplatněn, ke dni , datum, . Žalovaná dluh neuhradila, ani na základě předžalobní výzvy.6. Soud se nejprve zabýval, jak poskytovatel (žalobkyně) posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaný) splácet úvěr, tedy spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně v žalobě uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného podle údajů, které žalobkyni žalovaný poskytl, které si žalobkyně ověřila v příslušných registrech a v poskytnutých dokladech a dále v Bankovním registru klientských informací. Dle názoru soudu, tak žalobkyně, u poskytnuté částky, řádně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu ust. § 84 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru.7. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako úvěrovou smlouvu, kterou se úvěrující (žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (žalovaná) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které byly shodný den žalované vyplaceny peněžní prostředky ve výši , částka, , a to na její bankovní účet. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, proto žalobkyni vznil nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, . Ke dni zesplatnění (, datum, ) pak činil dluh žalované vůči žalobkyni částku , částka, na jistině, , částka, na kapitalizovaném úroku a , částka, na smluvní pokutě. S ohledem na uvedené a též s ohledem na to, že žalovaná v řízení nesporovala, že by smlouvu uzavřela, a též v řízení neprokázala, že by již žalovanou částku žalobkyni v plné výši uhradila, proto soud uložil žalované povinnost, zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.9. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, tak povinnost žalované k jejich úhradě soud posoudil dle ust. § 1970 o.z., když se žalovaná nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostala do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně v řízení požadovala smluvní úroky, v souladu se zákonem i smluvním ujednáním, když povinnost je hradit plyne již ze samotného ustanovení § 2395 o.z.. Soud žalobkyni přiznal ve smlouvě sjednané úroky ve výši 10,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále úrok ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Soud dále žalobkyni přiznal kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, . Toto příslušenství, soud shledal za důvodné, a v souladu s uzavřenou smlouvou a se zákonem, a proto jej přiznal žalobkyni ve výroku I. tohoto rozhodnutí.10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla v této věci plný úspěch, proto jí soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Přiznaná částka , částka, zahrnuje zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši , částka, dle položky 2.1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby, když tuto výši navrhovala i žalobkyně.11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.