67 C 256/2025-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 5. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky v souhrnné výši 15 201 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svůj nárok na zaplacení příspěvku po žalovaném za období do 31. 3. 2024 odvozuje žalobkyně z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“) a za období od 1. 4. 2024 z § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“). Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. a § 47 zákona č. 30/2024 Sb. doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvy dne 20. 6. 2024 a dne 27. 9. 2024, když zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, (dále jen „vozidlo“), je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby vlastník/provozovatel neměl za období od 24. 2. 2024 do 29. 7. 2024 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., resp. § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, čímž žalobkyni podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., resp. § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., vznikl nárok na příspěvek. Vzhledem k tomu, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne 21. 3. 2025 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku 14 601 Kč, která představuje základ příspěvku tvořeného příslušnou zákonnou denní sazbou ve výši 93 Kč vynásobenou počtem dní (157), za které nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno. Dále žalobkyně požaduje dva poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve výši 600 Kč (2 × 300 Kč) podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když zástupkyně žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:Žalovaný byl ze strany žalobkyně dopisy ze dne 20. 6. 2024 a ze dne 27. 9. 2024 vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP s tím, že z informací žalobkyně vyplývá, že vozidlo RZ , SPZ, nebylo v období od 24. 2. 2024 do 29. 7. 2024 pojištěno a zároveň žalovaný je v registru vozidel zapsán jako provozovatel vozidla. Předpis příspěvku za toto období činil 14 601 Kč a byl splatný do 60 dnů od doručení příslušného dopisu. V případě, že by byly dány okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, byl žalovaný vyzván k jejich sdělení (výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 20. 6. 2024 a ze dne 27. 9. 2024). O úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP byl žalovaný upomínán dopisy (upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 10. 9. 2024 a ze dne 2. 1. 2025) a rovněž dvěma upomínkami před podáním žaloby (předžalobní upomínky ze dne 14. 1. 2025 a ze dne 21. 3. 2025).Na základě citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 15 201 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že předmětné vozidlo nebylo po shora uvedenou dobu zákonně pojištěno a v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., resp. § 6 odst. 1. zákona č. 30/2024 Sb., tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěných vozidel v předepsané výši. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. (§ 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb.) se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 (§ 6 odst. 1) shora uvedených zákonů, a výše denní sazby podle druhu vozidla (157 dnů × 93 Kč). Podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. (§ 43 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb.) výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb., činí denní sazba 93 Kč pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3. Podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. má , Jméno žalobkyně, nárok na proplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradil. Žalovanému proto byla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužný příspěvek ve výši 14 601 Kč a dlužné paušální náklady v celkové výši 600 Kč (2 × 300 Kč). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepsání žaloby podle § 14b odst. 6 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky, neboť se jedná se standardizované znění žaloby, jež zástupkyně žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Celkem tedy byla žalobkyni přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 615 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.