9 C 283/2025-26 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 21 900 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky uhradit poplatek ve výši 1 900 Kč. Poplatek a jistina byly splatné dne , datum, , ale žalovaný na svůj závazek uhradil pouze částku 9 100 Kč. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje uhrazení částky 1 160 Kč představující účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného (za písemné výzvy odeslané dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ). Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 Kč od , datum, do , datum, (den vyhotovení žaloby) ve výši 7 940 Kč a náhradu nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 5 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Smlouvou o zápůjčce ze dne , datum, se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 20 000 Kč, a žalovaný měl tuto s poplatkem 1 900 Kč vrátit do , datum, . Pokud by částka byla uhrazena řádně a včas, byl by žalovanému odpuštěn poplatek. V případě prodlení byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, zákonný úrok z prodlení, a účelně vynaložené náklady, které za písemnou upomínku/výzvu k úhradě činily 500 Kč za každou výzvu. Součástí byly také všeobecné obchodní podmínky, podle nichž se plnění žalovaného mělo započíst nejprve na poplatek, účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, úroky, úroky z prodlení, další náklady a nakonec na jistinu. Podle výpisu z běžného účtu byla na účet žalovaného dne , datum, poukázána částka 20 000 Kč. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne , datum, , upomínkou ze dne , datum, , opakovanou výzvou k úhradě ze dne , datum, , opakovanou výzvou k úhradě ze dne , datum, a opakovanou výzvou k úhradě ze dne , datum, . V každé byl vyzván k úhradě „ihned“. K úhradě žalované částky do tří dnů byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, , který byl podle podacího archu podán na poště dne , datum, . Podle žalobkyně žalovaný ke dni podání žaloby uhradil částku 9 100 Kč.5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když dospěl k závěru pouze o částečné důvodnosti žaloby. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:6. Žalobkyně žalovanému poskytla žalovanému dne , datum, částku 20 000 Kč; z této částky žalovaný žalobkyni vrátil 9 100 Kč (nerozporované tvrzení žalobkyně). Částku žalobkyně žalovanému poskytla, aniž by prověřovala jeho schopnost tuto částku žalobkyni vrátit. Žalobkyně měla k dispozici dva výpisy z příjmů žalovaného za měsíce září , Anonymizováno, a říjen , Anonymizováno, , kdy byl žalovaný zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., a kde jeho čistý příjem činil v září , Anonymizováno, částku , částka, a v říjnu , Anonymizováno, částku , částka, . Žalobkyně ničeho nedoložila ohledně výdajů žalovaného, jeho dalších závazků ani skutečnostech na základě, kterých posuzovala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet.7. Po právní stránce soud vycházel z těchto ustanovení:8. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k , datum, (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Dle § 86 odst. 2 věty prvé ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Dle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Dle § 2291 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. V dané věci bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku spolu s poplatkem ve výši 1 900 Kč vrátit do , datum, . Žalovaný žalobkyni uhradil částku 9 100 Kč.16. Soud se v dané věci zabýval nejprve otázkou, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru dostála své zákonné povinnosti s odbornou péčí náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. Soud přitom dospěl k závěru, že této povinnosti žalobkyně nedostála. Smlouva byla uzavírána na dálku, prostřednictvím portálu webových stránek, když žalobkyně vycházela pouze ze dvou výplatních pásek žalovaného za měsíce září , Anonymizováno, a říjen , Anonymizováno, a výdaje žalovaného ani existence jeho dalších závazků nebyla žalobkyní nijak ověřována. Žalobkyně tak řádně neprověřila schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet. Soud tak uzavřel, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného vrátit spotřebitelský úvěr, a proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná, kdy odporuje § 580 odst. 1 o. z.; a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).17. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil částkou 10 900 Kč (jelikož z poskytnuté zápůjčky ve výši 20 000 Kč žalovaný vrátil 9 100 Kč), která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému poskytla a žalovaný ji nevrátil. S ohledem na neplatnost smlouvy je tak neoprávněný požadavek žalobkyně na úhradu smluvních pokut a úroků z úvěru.18. S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 10 900 Kč (výrok I.) jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud vztáhl k dopisu zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, , v níž byl žalovaný vyzván k úhradě do tří dnů. Soud vycházel právě z tohoto dopisu, neboť tento byl prokazatelně podán na poště a žalovanému zaslán.19. Ve vztahu k předcházejícím upomínkám (ze dne , datum, , ze dne , datum, , opakované výzvě k úhradě ze dne , datum, , opakované výzvě k úhradě ze dne , datum, a opakované výzvě k úhradě ze dne , datum, ) žalobkyně jejich odeslání žalovanému nedoložila, proto z nich soud nevycházel. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, soud tak nemohl zjistit jeho možnosti pro určení lhůty k vrácení bezdůvodného obohacení.20. Ve zbývající části soud žalobu žalobkyně zamítl (výrok II).21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci mírně úspěšnější než žalobkyně, avšak vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení22. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.