98 C 204/2025-33 — Obvodní soud pro Prahu 9

Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného u Obvodního soudu pro , adresa, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr , částka, dle smlouvy ze dne , datum, ., 9. 2023 s číslem , hodnota, . Dále uvedl, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu.Úvěr byl Žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu Žalobce takto: dne 2024-09-23, v částce , částka, . A dodal, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, takže proto podává tuto žalobu.Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že sice se pokusil o smírné vyřízení věci, ale marně, navíc má pochybnosti o platnosti této úvěrové smlouvy, a nakonec že žalobce nezohlednil dvě platby, které soudu následně prokazuje výpisem z bankovního účtu, takže žalovaná pohledávka neodpovídá skutečnému dluhu. Také uvedl, že žádá splátkový kalendář, který by byl pro obě strany nejrychlejším řešením.Žalobce dne , datum, zaslal soudu e.mail, který nebyl opatřen zaručeným elektronickým podpisem, který ve lhůtě tří dnů (§ 42 odst. 3 o. s. ř.), proto je nutné, aby byl ve lhůtě tří nedoplnil o podpis žalobce – záměrem zákonodárce totiž očividně je tímto způsobem postavit na jisto, kdo je skutečným odesílatelem podání tj. zabránit tomu, aby jménem podatele činil bez jeho vědomí či proti jeho vůli podání někdo jiný (viz také IV.ÚS 1829/13 nebo II. ÚS 218/06). Z důvodu pasivity žalobce na podání žalobce ze dne , datum, soud nebral žádný ohled.Soud nepostupoval dle § 115a o.s.ř. (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 3962/19), neboť žalovaný se k takové možnosti nevyjádřil.Dne , datum, žalovaný obdržel od žalobce , částka, s VS , var. symbol, , na bankovní účet č. , č. účtu, což je číslo uvedené ve smlouvě s č. , hodnota, , která nebyla žalovaným ručně podepsaná, když u podpisu žalovaného je poznámka: ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (tyto skutečnosti má soud za prokázané z kopií výpisu z bankovního účtu, ze smlouvy č. č. , hodnota, ). Žalovaná žalobci zaplatila dne , datum, 2 000 Kč a dne , datum, 2 000 Kč (č.l. 12, 14). Takto provedené dokazování soud již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili.Po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba je důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto:Soud vyšel z § 561 odst. 1 (věta první) OZ, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, který lze podepsat elektronickými prostředky, a to podle parametrů věty druhé téhož ustanovení. Právní předpis, na který zde OZ odkazuje, je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., když dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.Podpis žalobce (ale ani žalovaného) na smlouvě o úvěru nesplňuje podmínky stanovené pro kvalifikovaný (zaručený) elektronický podpis. K tomu soud pro pořádek dodává, že žalobce nikdy nejenže ani netvrdil, že smlouva byla uzavřena v listinné podobě, ale výslovně tvrdil, že byla uzavřena v elektronické podobě – takže nemělo žádný smysl se zabývat jinou než právě touto virtuální verzí smlouvy.Jestliže smlouva o úvěru nevznikla, ale soud přitom jasně zjistil, že žalobce skutečně zaslal na bankovní účet žalovaného , částka, , a žalovaný toto ani nijak nezpochybňoval, ale prokázal, že žalobci vrátil v roce 2025 částku , částka, - tak se soud povinně zabýval tím zda nejedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, , , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. 25C do 771/2017). Nutnost takového postupu soudu byla podpořená i faktem, že smlouva měla stejné číslo, jako VS platby – takže vyjde-li soud z obvyklé praxe, že čísla smluv jsou VS plateb, pak soud považoval svůj závěr, že žalovaný obdržel peníze od žalobce právního důvodu úvěru, který ovšem byl neplatně sjednán.Za takové situace je třeba vyjít z judikaturních závěrů, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, s tím, že ji žalovanému předal, tak jeho tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání této částky, na žalovaném leží v této situaci důkazní břemeno ohledně existence právního důvodu, na základě, něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (Nejvyšší soud sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ).U provedené platby , částka, z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného, žalovaný, nejen že neprokázal důvod, proč by si peníze mohl ponechat a nevracet je žalobci, ale dokonce v tomto smyslu tvrdil a prokázal, že částečně na tento dluh celkovou částkou , částka, , takže závěr o tom, že skutková podstata bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu je ohledně žalovaného naplněna – je jediný správný.Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1958, 1082 odst. 1 OZ) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení. Splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu věřitele, takže dlužník je povinen splnit dluh až prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V souzené věci soud považoval za takovou výzvu, až žalobu, protože žalobce neprokázal žádnou odeslanou výzvu, tedy výzva k zaplacení byla žalovanému doručená dne , datum, (č.l.11). Takže, žalobce stanovil v žalobě počátek prodlení na den, ke kterému neprokázal, že byl skutečně žalovaného k zaplacení vyzval.S ohledem na uvedené soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., a to více úspěšnému žalovanému. Náklady řízení jsou odměnou nezastoupeného účastníka v částce , částka, (dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.).O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.