98 C 341/2025-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k soudu se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení žalované částky a náhrady nákladů řízení s odůvodněním že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne smlouvu o úvěru č. , hodnota, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , ve třech částech, žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil a proto právní předchůdce pohledávku zesplatnil, a to dne , datum, a nedoplacené částky se domáhá touto žalobou. Ke smlouvě žalobce, který je postupníkem souzeného pohledávky uvedl, že byla uzavřena na rozhraní www.movinero.cz.Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil.Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na výzvu usnesením nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 3962/19).Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Žalobce dále předložil smlouvu o úvěru , Anonymizováno, , která nebyla žalovaným ručně podepsaná. Dne , datum, právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému částku , částka, , na jeho bankovní účet, který vyplývá ze nepodepsané smlouvy, dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, .Po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba je důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto:Soud vyšel z § 561 odst. 1 (věta první) OZ, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, který lze podepsat elektronickými prostředky, a to podle parametrů věty druhé téhož ustanovení. Právní předpis, na který zde OZ odkazuje, je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., když dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.Podpis žalobce (ale ani žalovaného) na smlouvě o úvěru nesplňuje podmínky stanovené pro kvalifikovaný (zaručený) elektronický podpis – protože byl vytvořen ve virtuálním světě, ale způsobem, který zákon neuznává. K tomu soud pro pořádek dodává, že žalobce nikdy ani netvrdil, že smlouva byla uzavřena v listinné podobě, takže nemělo žádný smysl se zabývat jinou než právě touto virtuální verzí smlouvy.Jestliže smlouva o úvěru nevznikla, ale soud přitom jasně zjistil, že právní předchůdce žalobce skutečně zaslal na bankovní účet žalovaného 2 x , částka, , , částka, a , částka, tak se soud povinně zabýval tím zda nejedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, , , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. 25C do 771/2017).Za takové situace je třeba vyjít z judikaturních závěrů, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, s tím, že ji žalovanému předal, tak jeho tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání této částky, na žalovaném leží v této situaci důkazní břemeno ohledně existence právního důvodu, na základě, něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (Nejvyšší soud sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ).U provedené, první platby - , částka, na bankovní účet žalovaného, žalovaný, nejen že neprokázal důvod, proč by si peníze mohl ponechat a nevracet je žalobci, ale dokonce ani nic v tomto smyslu netvrdil, takže závěr o tom, že skutková podstata bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu je ohledně žalovaného naplněna – je jediný správný, protože jiný prostě z řízení nevyplývá. Už tato částka stačí k tomu, aby žaloba byla úspěšná – když žaluje méně než , částka, , takže soud nemusel brát do úvahy ostatní částky, které právní předchůdce žalobce žalovanému očividně vyplatil.Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1958, 1082 odst. 1 OZ) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení. Splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu věřitele, takže dlužník je povinen splnit dluh až prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V souzené věci soud považoval za takovou výzvu, až elektronický platební rozkaz odeslaný žalovanému a připravený k vyzvednutí dne , datum, , takže k doručení došlo po marném uplynutí lhůty k uložení zásilky tj. , datum, .S ohledem na uvedené soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšnému žalobci (ve větší částí žalovaného nároku) soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Dále žalobci přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby vč. fixních nákladů za tyto úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby), vše včetně 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od , datum, , neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť samotný a zjevný fakt soustavně vysoké inflace celé poslední tři roky a obecně, celonárodně vnímaný fakt zvýšení cen věcí běžné potřeby pro domácnosti, je jen obecným faktem, který bez zjištění zcela konkrétních okolností na straně žalovaného nemůžou vést k prodloužení této lhůty (Městský soud v Praze sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Žalovaný ničeho v tomto ohledu netvrdil, takže soud v souladu s jmenovaným judikaturním závěrem, uzavřel jak shora.