18 C 13/2026-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z , datum, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit jednorázově nejpozději do , datum, společně se sjednanými úroky a poplatkem. Žalobce dále uvedl, že jeho právní předchůdce před uzavřením smlouvy se žalovanou řádně posoudil úvěryschopnost žalované úvěr splácet, a to posouzením výpisů z účtu, analýzou účtu, rovněž tak právní předchůdce žalobce provedl lustraci žalované ve všech veřejně dostupných rejstřících, a to s negativním výsledkem. Žalobce získal pohledávku za žalovanou na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Celková dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , která byla vypočtena v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami za období od , datum, do , datum, a činila 0,1 % denně z dlužné částky.Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř.Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, žeprávní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, se sjednanou úrokovou sazbou 36,5 % p.a., když žalovaná se zavázala vyjma jistiny uhradit právnímu předchůdci žalobce do , datum, rovněž úrok ve výši , částka, a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalovaná svým podpisem na smlouvě rovněž stvrdila, že byla seznámena s Všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce (citovaná smlouva, smluvní podmínky).úvěr byl žalované právním předchůdcem žalobce ve výši , částka, poskytnut na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, (potvrzení o platbě).žalovaná předložila při žádosti o poskytnutí úvěru výpis z účtu vedeného u , Anonymizováno, , a to za období od , Anonymizováno, do , datum, , když z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaná je zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, , kdy její příjem je ve výši přes , částka, . Z výpisu z účtu a potvrzení banky rovněž vyplývá, že žalovaná měla v období od , datum, do , datum, na účtu finanční prostředky dosahující téměř , částka, (výpis z účtu).dnem , datum, je datována předžalobní výzva k úhradě dlužné částky adresovaná právní zástupkyní žalobce žalované na kontaktní adresu uvedenou ve smlouvě, a to , adresa, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě nezaplacené jistiny ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , zákonného úroku a rovněž tak smluvní pokuty, a to do sedmi dnů od doručení této výzvy na účet v ní specifikovaný (předžalobní výzva, podací lístek).dnem , datum, je datována smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem, když předmětem postoupení je i pohledávka za žalovanou (smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy).Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně.Soud se nejprve v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně před uzavřením smlouvy se žalovanou zjišťoval její úvěryschopnost, tj. to, zda bude v jejích schopnostech a možnostech jí poskytnutý úvěr ve lhůtě sjednané ve smlouvě uhradit a uzavřel, že ano. Právní předchůdce žalobce si vyžádal výpis účtu žalované v době uzavírání smluvně závazkového vztahu, když z výpisu z tohoto účtu vyplývá, že žalovaná disponovala na tomto účtu finančními prostředky téměř ve výši , částka, , a to po celou dobu, za kterou byl výpis předkládán. Z výpisu z účtu rovněž vyplynula, jaké jsou příjmy a výdaje žalované, když žalovaná je zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, a její příjem je přes , částka, měsíčně. Právní předchůdce žalobce provedl rovněž lustraci žalované ve veřejně dostupných rejstřících, a to s negativním výsledkem. Z uvedeného je tak zřejmé, že finanční prostředky, které měla žalovaná k dispozici, postačovaly na úhradu jí poskytnutého úvěru.Soud se dále zabýval i tím, zda smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou není absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, tj. zda poplatek, který ve smlouvě byl sjednán, neodporuje ust. § 86 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) a uzavřel, že nikoli. Jak vyplývá ze smlouvy o úvěru, úvěr byl krátkodobého charakteru, který byl poskytnut na dobu jednoho měsíce a poplatek, který se žalovaná právnímu předchůdci žalobce zavázala uhradit, činí cca 30 % z poskytnutého úvěru, což je u nebankovních úvěrů běžná výše tak, jak je soudu z jeho rozhodovací činnosti známo. Rovněž tak mezi účastníky sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky není nepřiměřeně vysoká, a to s ohledem na účel a funkci, kterou má smluvní pokuta plnit, neboť jak již judikoval Nejvyšší soud, a to opakovaně, smluvní pokutu nelze považovat za nepřiměřenou ani ve výši 0,5 % denně z dlužné částky.Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že smlouva mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena platně a žalovanou tak stíhá povinnost k úhradě jistiny ve výši , částka, , dále sjednaného poplatku a sjednaného úroku za poskytnutí úvěru a dále kapitalizované smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, .S poukazem na shora uvedené soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky (ust. § 2395 a násl. o.z.), když žalovaná ani netvrdila a tím méně prokázala, že by řádně dostála svým závazkům vůči žalobci, event. jeho právnímu předchůdci.Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil jí soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši , částka, sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále ze tří úkonů právní služby á , částka, (ust. § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) + 21 % DPH a 3× režijní paušál á , částka, + 21 % DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právní zástupkyně.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.