52 C 9/2026-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, po žalované domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, z titulu smlouvy o úvěru. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, ., uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala splatit jej nejpozději do , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaná svoji povinnost dosud nesplnila a dostala se nejpozději , datum, , kdy jí byla odeslána předžalobní upomínka, se splácením úvěru do prodlení. Proto právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok na vrácení nesplacené jistiny úvěru ve shora uvedené výši. Žalobkyně nabyla postavení věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností , právnická osoba, . dne , datum, . Na společnost , právnická osoba, . byla pohledávka společnosti , právnická osoba, . za žalovanou postoupena dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, žalovaná přesto svůj dluh nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, („o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.4. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání v žalobě. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.5. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.6. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., uzavřela dne , datum, smlouvu nazvanou „o úvěru“ č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy měla žalované poskytnout částku , částka, na bankovní účet označený žalovanou č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku společně se smluvním úrokem (RPSN 4726,14 %) vrátit nejpozději , datum, (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).7. Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, zaslala na účet označený žalovanou ve smlouvě částku , částka, (zjištěno z výpisu z potvrzení o platbě).8. Z titulu smlouvy o postoupení pohledávek , datum, byla předmětná pohledávka postoupena na společnost , právnická osoba, . (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy) a dne , datum, od této nástupnické společnosti na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy). Žalované bylo postoupení řádně oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a poštovního podacího archu).9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, přičemž tato výzva zní souhrnně na částku , částka, a předpokládané náklady soudního řízení (zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího archu).10. Ve „výzvě“ žalované datované ke dni , datum, od společnosti , právnická osoba, . zní vymáhaná částka na , částka, , jistina , částka, je zde uvedena pouze jako součást výzvou uplatňovaného nároku. Výzva byla žalované odeslána elektronicky na e-mail (zjištěno z výzvy od společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, ).11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatňovala svůj nárok pouze ve výši jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 in fine zákona o spotřebitelském úvěru, pozbylo na významu zabývat se blíže zkoumáním úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, či případně jinými důvody neplatnosti smlouvy č. , hodnota, . Soud se proto omezil pouze na zjištění, že žalovaná jistina byla poskytnuta na bankovní účet označený žalovanou, a uzavřel, že žalobkyni, na níž byla pohledávka za žalovanou řádně postoupena, nárok na vrácení jistiny ve výši , částka, vznikl. Žalovaná z této částky dosud nezaplatila ničeho, soud proto výrokem II. rozsudku v této části žalobě vyhověl.15. Žádala-li však žalobkyně úrok z prodlení již ode dne , datum, , soud konstatuje, že výzva k plnění musí splňovat alespoň minimální požadavky na určitost vymáhaného plnění, a musí z ní tedy být alespoň zřejmé, v jaké výši má dlužník svůj dluh plnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5464/2016, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1992/2024). V předmětné věci se žalobkyně či její právní předchůdci nejprve pokoušeli vymáhat po žalované částku „neočištěnou“ od příslušenství ujednaného ve smlouvě (viz shora), jež se takto blížila téměř dvojnásobku úvěrované částky, a až v řízení před soudem se rozhodli po žalované žádat toliko nevrácenou jistinu. Je proto evidentní, že výzva ze dne , datum, byla činěna ve vztahu ke zcela odlišné částce, ze zcela odlišného titulu a s úmyslem domoci se po žalované potenciálně nezákonně ujednaného příslušenství. Jednání právních předchůdců žalobkyně ve vztahu k žalované tak ve smyslu § 545 o. z. směřovalo k odlišnému účelu, než jakého se žalobkyně pokoušela dosáhnout v řízení před soudem. Jak s ohledem na náležitosti řádné výzvy ke splatnosti dluhu, tak obecnou zásadu poctivosti právního jednání (§ 6 o. z.) proto není možné na uvedenou výzvu pohlížet jako na zakládající splatnost žalované jistiny. Stejný závěr musí nutně platit pro výzvu ze dne , datum, .16. Soud proto považoval za okamžik splatnosti dluhu až doručení žaloby žalované (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2012, sp. zn. 33 Cdo 1713/2011), k němuž došlo , datum, . Splatnost žalobou vymáhané částky tak nastala , datum, . Tudíž nárok žalobkyně na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyni vznikl až od dne následujícího po doručení žaloby, tedy od , datum, . Soud v příslušném rozsahu, neodůvodněného zákonného úroku z prodlení, žalobu výrokem I. rozsudku zamítl.17. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla v této věci plný úspěch, proto jí soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla neúspěch jen v nepatrné části, týkající se příslušenství. Přiznaná částka , částka, zahrnuje zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši , částka, dle zákona č. 549/1991 Sb., a Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby. , právnická osoba, náklady řízení za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst 1 písm. c, bod 2) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za 3 úkony právní služby ve výši , částka, (3x , částka, ), dle § 11 a.t. (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby). Dále žalobkyni náleží 3 paušální náhrady ve výši , částka, (3x , částka, ) dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakova