9 C 22/2026-14 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 17 597 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči, když žalovaný dne , datum, se dostavil v , Anonymizováno, na oddělení , Anonymizováno, žalobkyně, kde postoupil potřebná vyšetření a ošetření. Žalovaný nebyl ke dni poskytnutí , podezřelý výraz, služeb účasten žádného zdravotního pojištění v České republice, je proto povinen uhradit žalobkyni náklady za poskytnutou zdravotní péči z vlastních zdrojů. Žalobkyně vystavila žalovanému dne 18. 9. 2022 daňový doklad se splatností 18. 10. 2022. Žalovaný fakturu převzal a podepsal, rovněž podepsal ambulantní zprávu z vyšetření. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dlužnou částku neuhradil.Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v rámci podaného návrhu, a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Žalovaný se dostavil v , Anonymizováno, na oddělení , Anonymizováno, žalobkyně, neboť , Anonymizováno, . Žalovaný byl vyšetřen, , Anonymizováno, . Ambulantní zprávu ze dne , datum, žalovaný podepsal. Celkové náklady za poskytnutou péči ve výši 17 597 Kč žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , a žalovaný tento doklad osobně převzal, což stvrdil svým podpisem. Splatnost dluhu byla dle fakturu stanovena na , datum, . Žalovanému byla zaslána výzva k plnění ze dne 6. 4. 2023 (ambulantní zpráva ze dne , datum, , faktura č. , hodnota, , , Anonymizováno, , výzva k plnění ze dne 6. 4. 2023, doručenka).Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči a žalovaný, který nebyl v době poskytnutí zdravotní péče účasten žádného zdravotního pojištění v ČR, je povinen za tuto službu zaplatit. Výše nákladů byla ze strany žalobkyně řádně prokázána. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by žalovaný byl zaměstnancem osoby, která má v ČR sídlo nebo trvalý pobyt, či že by z jiného důvodu byl účastníkem veřejného zdravotního pojištění (§ 2 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění). V souvislosti s poskytnutím zdravotní péče žalovanému vznikla v souladu s § 41 odst. 1 písm. c) zákona 372/2011 Sb. povinnost poskytnuté úkony zdravotní péče žalobkyni uhradit. Ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno a ani prokázáno, že by dlužnou částku zaplatil, anebo že ošetřen u žalobkyně nebyl.S ohledem na shora uvedené byla žalovanému v souladu s § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 597 Kč, jakožto cenu zdravotní péče, která mu byla žalobkyní poskytnuta.Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.), byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, a dále náhrada hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud proto přiznal žalobkyni náhradu za 2 úkony (výzva k plnění, sepis žaloby) po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.