46 C 148/2020-62 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 13 996 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazené platby za odběr zemního plynu v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalovaná do podání žaloby nezaplatila ničeho. Žalovaná smluvní vztah s žalobkyní nikterak neukončila. K ukončení smluvního vztahu došlo ze strany žalobkyni pro nehrazení pohledávek žalovanou a neumožnění přístupu k plynoměru, a to v souladu s čl. VI odst. 3 písm. b) a c) Obchodních podmínek dodávky zemního plynu ze dne [datum] (dále jen„ [ulice] podmínky“). Smlouva byla žalobkyní ukončena ke dni [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že na adrese odběrného místa od roku 2016 nežije. Žádala zamítnutí žaloby a uplatnění nároku na osobě, která na adrese odběrného místa byt užívá. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat zemní plyn do odběrného místa na adrese: [adresa], spolu s dalšími službami a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu za dodaný zemní plyn a související služby. Mezi účastníky bylo sjednáno v čl. III odst. 4 ukončení smlouvy výpovědí ze strany žalované, a to bez udání důvodu s 3 měsíční výpovědní dobou (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] ze dne [datum] a [ulice] podmínkami). Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedené platbě. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 13 996 Kč za dodávky zemního plynu, a to se splatností dne [datum] (prokázáno fakturou [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila ani přes výzvu žalobkyně (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně dodejky). 5. Žalované bylo počínaje dnem [datum] poskytováno přechodné ubytování v ubytovně VFN (prokázáno smlouvou o ubytování v ubytovnách VFN ze dne [datum]). Ode dne [datum] do [datum] měla žalovaná v nájmu bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa] (prokázáno nájemní smlouvou ze dne [datum]). 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení o.z. 7. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. 8. Podle § 2079 odst. 1 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách zemního plynu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 o.z. Tato smlouva nebyla ze strany žádného z účastníků řízení vypovězena, přičemž k jejímu ukončení dle tvrzení žalobkyně došlo z její strany až dne [datum], tedy smlouva byla účinnou a platnou za celé období od vyúčtované žalované fakturou [číslo] tj. za období od [datum] do [datum]. Žalovaná tak nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky zemního plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný zemní plyn a s tím spojené služby právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 12. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že to byla žalovaná, kdo byl ve smluvním vztahu s žalobkyní, a právě na základě tohoto smluvního vztahu dodávala žalobkyně do odběrného místa zemní plyn, čímž jí vznikla pohledávka za žalovanou. Fakt, zda žalovaná bydlela či nebydlela v rozhodné době v místě odběru není pro vztah účastníků a z něho plynoucích závazků pro žalovanou určující, když i po odstěhování žalované nedošlo k ukončení smluvního vztahu účastnit, což ostatně žalovaná v řízení ani netvrdila. Z výše uvedeného je patrné, že soud nemohl vyhovět návrhu žalované a žalobu zamítnout. Nyní bude na žalované, aby se sama domáhala vydání bezdůvodného obohacení na její úkor osobou fakticky užívající předmětné odběrné místo. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 823,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 996 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 660 Kč za jeden úkon (vyjádření žalobkyně ze dne [datum]) uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 160 Kč ve výši 663,60 Kč.