5 C 188/2019-62 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 22. 5. 2019 domáhala na žalovaném zaplacení 15 352,01 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 15. 11. 2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu určitou na 30 měsíců od 30. 12. 2017, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa] (dále jen„ odběrné místo“) elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu uhradit stanovené zálohy. Žalovaný opakovaně neplnil platební povinnosti, kdy neuhradil za měsíce [číslo] a [číslo] zálohu. Žalobkyně z důvodu opakovaného porušení platebních povinností od předmětné smlouvy odstoupila dne 1. 8. 2018, a požadovala po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 8 800 Kč (představující smluvní pokutu od měsíce [číslo] do [číslo] po 400 Kč/měsíc). Pro případ prodlení s platbou dle předmětné smlouvy si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou záloh za 2 měsíce, požadovala žalobkyně po žalovaném úhradu 200 Kč, představující 2 případy prodlení s platbou žalovaného. Žalovanému vznikl za období od 30. 12. 2017 do 1. 8. 2018 nedoplatek ve výši 6 352,01 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Spojených států amerických s bydlištěm v [země]. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána místem poskytování služeb, kterým byla Česká republika v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) druhá odrážka nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodné právo je právo české v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval. 5. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a smluvními podmínkami bylo prokázáno, že účastníci dne 15. 11. 2017 (s účinností od 30. 12. 2017) uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a hradit stanovené zálohy. Pro případ, že žalobkyně oprávněně odstoupí z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany žalovaného, popřípadě žalovaný způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro žalovanou nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. 6. Oznámením o přerušení dodávky ze dne 21. 6. 2018 a Podacím archem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně evidovala dluh za elektřinu po lhůtě splatnosti za žalovaným s upozorněním, že pokud žalovaný dluh do 28. 6. 2018 neuhradí, ukončí žalobkyně dodávky elektřiny a odstoupí od smlouvy o sdružených službách dodávky. 7. Vyúčtováním smluvní pokuty [číslo] ze dne 1. 8. 2018 bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za porušení sjednaných podmínek smlouvy, představující smluvní pokutu za 22 měsíců po 400 Kč ve výši 8 800 Kč, splatné 13. 8. 2018, z důvodu porušení sjednaných podmínek dle smlouvy. 8. Vyúčtováním ve znění Opravného vyúčtování [číslo] ze dne 10. 10. 2018 bylo prokázáno, že žalobkyně provedla dne 10. 8. 2018 vyúčtování za zúčtovací období od 30. 12. 2017 – 1. 8. 2018. Žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 6 552,01 Kč, splatný dne 30. 10. 2018. 9. Upomínkou ze dne 9. 11. 2018 včetně Podacího archu z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky se splatností dne 16. 11. 2018 10. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne 15. 11. 2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala do odběrného místa dodávat elektřinu, žalovaný se zavázal za tyto dodávky uhradit sjednanou cenu. Žalovaný za poskytnuté dodávky nehradil řádně a včas. Žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila a požadovala po žalovaném uhrazení smluvní pokuty za 22 měsíců po 400 Kč (tj. 8 800 Kč) a nedoplatku ve výši 6 552,01 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho. 11. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy nepředložila a nedoložil tak, že by předmětný dluh, nebo jeho část, uhradila. 12. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, kdy smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 13. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a elektřiny dle § 50 odst. 2 energetického zákona. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa elektřinu a s tím, že žalovaný se zavázal za tyto dodávky platit sjednanou cenu. Žalovaný se s úhradami za elektřinu dostal do prodlení. V důsledku opakovaného prodlení žalovaného s úhradou záloh (za měsíc [číslo] - [číslo]) za elektřinu žalobkyně od smlouvy oprávněně odstoupila, přičemž byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému smluvní pokutu zahrnující náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro žalovanou nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně od smlouvy odstoupila dne 1. 8. 2018 a smlouva by trvala do [číslo], vzniklo žalobkyni právo účtovat smluvní pokutu za 22 měsíců (tj. od [číslo]). Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 936,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 352,01 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21