5 C 229/2020-42 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 11 220,58 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zřízení a vedení balíčku MůjÚčet pro účet [číslo] [bankovní účet] (dále jen„ účet“), na základě které se žalobkyně zavázala zřídit a vést běžný účet pro žalovaného. Dále žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o povoleném debetu, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku ve výši 10 000 Kč na účtu. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetu, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky včetně příslušenství. Dluh žalovaného činil 11 220,58 Kč, na což byl žalobkyní upozorněn současně a výzvou k jeho úhradě. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zřízení a vedení účtu, na jejímž základě žalobkyně zřídila žalovanému účet. Součástí této smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky KB (dále jen„ VOP“), které upravují odstoupení banky pro případ, kdy klient závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti (prokázáno Smlouvou; VOP). 6. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o povoleném debetu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve formě možnosti přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku, který byl stanoven na 10 000 Kč (prokázáno Smlouvou). 7. Žalovaný přečerpal prostředky do nepovoleného debetu, a proto žalobkyně odstoupila dne [datum] od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 11 220,58 Kč (prokázáno Výpisem k úvěru; Periodickým výpisem ze dne [datum]; Odstoupením od smlouvy; Oznámením o ukončení smlouvy). 8. Žalovaný byl předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzván žalobkyní k uhrazení dlužné částky (prokázáno Předžalobní upomínkou vč. Podacího archu). 9. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 10. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně. Dle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 11. Dle § 2395 a násl. o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o.z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku. Žalovaný se zavázal čerpat peněžní prostředky do stanoveného limitu, dostal se však do nepovoleného debetu, v důsledku čehož žalobkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný neuhradil ničeho. 13. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 668,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 220,58 Kč sestávající ze dvou úkonů po 1 580 Kč dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení; žaloba) a jednoho úkonu ve výši 790 Kč v souladu s § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 850 Kč ve výši 1 018,50 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 15. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I. a II. v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.