8 C 386/2020-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že tento nárok vznikl z titulu smlouvy o operativním leasingu [číslo] jejímž předmětem byl operativní leasing vozidla [anonymizováno 9 slov] ([příjmení]): [anonymizováno], který byl žalovanému předán dne [datum]. Žalovaný se zavázal platit měsíční splátky (měsíční splátka [částka]) po dobu 12 měsíců a následně vozidlo vrátit ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení žalobci s tím, že maximální nájezd km bude pro toto vozidlo za kalendářní rok činit 20 000 km a v případě překročení nájezdu bude za každý přejetý km žalovanému účtována částka [částka]. Dle článku 3.2 obchodních podmínek, které tvoří nedílnou součást smlouvy o finančním pronájmu vozidla, se žalovaný zavázal platit měsíční splátky vždy první den kalendářního měsíce dle splátkového kalendáře. Vozidlo, jež bylo předmětem smlouvy o operativním leasingu, bylo dne [datum] odcizeno. Smlouva byla ukončena ke dni [datum]. V souladu s čl. 9 obchodních podmínek smlouvy provedl žalobce dne [datum] vyúčtování vozidla ze smlouvy [číslo] z důvodu předčasného ukončení. Ve vyúčtování vozidla přitom přesně vyčíslil jednotlivé vzájemné pohledávky a závazky, ve prospěch žalovaného bylo zohledněno přijaté pojistné plnění od [anonymizována dvě slova]. Vyúčtování s fakturami pro potřeby zúčtování předčasně ukončené smlouvy zaslal žalobce žalovanému. Na základě vyúčtování vozidla ze smlouvy [číslo] byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] do [datum]. Žalovaný v nepravidelných splátkách uhradil pouze částku [částka], a to [datum] [částka] a [datum] [částka]. Zbývající část dluhu žalovaný dobrovolně neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o operativním leasingu [číslo] jejímž předmětem byl operativní leasing vozidla [anonymizováno 9 slov] ([příjmení]): [anonymizováno], který byl žalovanému předán dne [datum] (smlouva o operativním leasingu [číslo] protokol o předání a převzetí předmětu leasingu, obchodní podmínky, splátkový kalendář). Vozidlo bylo odcizeno (úřední záznam Policie ČR). Na základě vyúčtování vozidla ze smlouvy [číslo] byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] do [datum]. Žalovaný v nepravidelných splátkách uhradil pouze částku [částka], a to [datum] [částka] a [datum] [částka] (vyúčtování vozidla ze smlouvy [číslo] informace o výplatě pojistného plnění, upomínka ze dne [datum]). 5. Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok z titulu smlouvy o operativním leasingu dle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka]. 8. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. 9. Žalobci byla uložena povinnost zaplatit soudu soudní poplatek dle položky 1 bod 1. zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.