11 C 223/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 29. 4. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 610 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku [anonymizována tři slova] za období od 31. 3. 2020 do 4. 6. 2020, vyplývající z provozování vozidla – osobního automobilu [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] – bez sjednaného pojištění odpovědnosti z jeho provozu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci (na základě předložených listinných důkazů) dospěl k závěru, že žalovaná jakožto provozovatel osobního automobilu [anonymizováno 13 slov], [registrační značka], [VIN kód], [anonymizováno 5 slov], porušila zákonnou pojistnou povinnost pojistit vozidlo tím, že neměla ode dne 31. 3. 2020 do dne 4. 6. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Písemná výzva, která je podmínkou nároku na zaplacení příspěvku, byla žalované zaslána dne 23. 9. 2020 a doručena dne 8. 10. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 7. 12. 2020 (písemnou výzvou žalobkyně žalované ze dne 23. 9. 2020). Dlužná částka činí 2 610 Kč a skládá se ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou (35 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 66 dní, celkem ve výši 2 310 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dluh nebyl splněn ani po zaslání předžalobní upomínky (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby ze dne 24. 3. 2021, podacím archem). 5. Po hmotněprávní stránce je povinnost příspěvku odvozena ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, zejména § 4 citovaného zákona. Ačkoliv byla žalovaná vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, v období od 31. 3. 2020 do 4. 6. 2020 neměla k vozidlu sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku [anonymizována tři slova] ve výši zákonné denní sazby (35 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., vynásobené počtem dní (66 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaná příspěvek [anonymizována tři slova], po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, jež se dostala do sféry její dispozice dne 8. 10. 2020, řádně a včas nezaplatila. Žalovaná, která dlužnou částku ve sjednané době nezaplatila, se dostala do prodlení dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a v souladu s § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné sumy též zaplacení úroků z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 610 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a přípravu zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 8. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně. 9. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.