11 C 248/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 6. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 604 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že nárok vznikl z titulu [anonymizováno] smlouvy [číslo] uzavřené za účelem sjednání [anonymizováno] produktu [anonymizována tři slova] [rok] [číslo] ze dne 30. 6. 2018. Pro [anonymizováno] období bylo stanoveno [anonymizováno] na částku 7 243 Kč s roční splatností a počátek [anonymizováno] stanoven ke dni 30. 6. 2018. Žalovaná neuhradila [anonymizováno] splatné dne 30. 6. 2020, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. [anonymizováno] smlouva byla ukončena ke dni 9. 10. 2020. Za období od 30. 6. 2020 do 9. 10. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné [anonymizováno] částku 2 004 Kč a poplatek ve výši 600 Kč. Žalobkyně dále nárokuje kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši, a to za období od 10. 10. 2020 do 3. 6. 2021, tj. částku 140 Kč. Žalovaná dluh nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 12. 2. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci (na základě předložených listinných důkazů) dospěl k závěru, že účastníci dne 30. 6. 2018 platně uzavřeli [anonymizováno] smlouvu [číslo] s počátkem [anonymizováno] ke dni 30. 6. 2018. Žalovaná neuhradila [anonymizováno] splatné dne 30. 6. 2020. Za období od 30. 6. 2020 do 9. 10. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné [anonymizováno] částku ve výši 2 004 Kč a poplatek ve výši 600 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 12. 2. 2021, a žalovaná v řízení neprokázala, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatila. 5. Po hmotněprávní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali [anonymizováno] smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná nezaplatila žalobkyni [anonymizováno] za stanovené [anonymizováno] období, kdy byla plně kryta rizika žalované z [anonymizováno], porušila tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat [anonymizováno] za dobu do zániku [anonymizováno] smlouvy. Žalovaná, která dlužnou částku ve sjednané době nezaplatila, se dostala do prodlení dle § 1968 o. z. a v souladu s § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné sumy též zaplacení úroků z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 604 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně.