12 C 360/2020-34 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 530 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] na jejichž základě poskytovala žalované služby elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran. Součástí účastnických smluv bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncová zařízení typu: HTC [anonymizována tři slova] - [příjmení] [příjmení] [příjmení], Samsung [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ([anonymizováno]) – [anonymizována dvě slova] MultiPad4 [anonymizováno], [anonymizována tři slova] - [příjmení] [anonymizováno] a Huawei [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno], a to za zvýhodněných podmínek. Žalovaná jako kupující se zavázala k úhradě kupní ceny jednotlivých zařízení formou pravidelných měsíčních splátek dle Pravidel pro prodej Zařízení na splátky. Žalobkyně poskytla žalované koncová zařízení, žalovaná své povinnosti neplnila, když neuhradila vyúčtování [číslo] znějící na částku 9 000 Kč a splatné dne [datum], vyúčtování [číslo] za období od [datum] - [datum] znějící na částku 4 240 Kč (z toho v nárokováno 2 026 Kč) a splatné dne [datum], a vyúčtování [číslo] za období od [datum] - [datum] znějící na částku 3 477,07 Kč (nárokováno 504 Kč) a splatné dne [datum]. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná neuhradila ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobkyní účastnické smlouvy [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací a součástí smluv byly všeobecné obchodní podmínky (smlouvami, dodatky smluv a všeobecnými obchodními podmínkami). Žalobkyně žalované na základě její objednávky umožnila využívat vedle hlasových a datových služeb také služeb třetích osob a zároveň poskytla žalované koncová zařízení na splátky a za tyto služby žalobkyně vystavila vyúčtování [číslo] znějící na částku 9 000 Kč a splatné dne [datum], vyúčtování [číslo] za období od [datum] - [datum] znějící na částku 4 240 Kč a splatné dne [datum], a vyúčtování [číslo] za období od [datum] - [datum] znějící na částku 3 477,07 Kč a splatné dne [datum] (fakturami). Žalovaná neuhradila řádně a včas sjednané splátky za poskytnutá koncová zařízení a služby, a to ani v náhradním termínu poskytnutém žalobkyní, ani v návaznosti na předžalobní upomínku (předžalobní upomínkou ze dne [datum], dodejkou). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, která je svou povahou smlouvou nepojmenovanou (§ 1724 zákona č. 90/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s ust. § 1746 odst. 2 o. z.). Dle této smlouvy a s odkazem na všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí žalobkyně vedle hlasových a datových služeb poskytuje také prodej koncových zařízení. Žalovaná tato zařízení o žalobkyně převzala a užívala, a k jejich úhradě jí byly vystaveny výše uvedené faktury. Celkový dluh žalované za poskytnutá zařízení činí 11 530 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila cenu poskytnutých služeb vyúčtovanou výše uvedenými fakturami, ocitla se v prodlení, a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužné částky také úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 530 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.