14 C 162/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 4 507 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 15. 1. 2020 uzavřena Smlouva o prodeji reklamní plochy, dle níž žalobkyně provedla zpracování inzerce, její vytištění a distribuci (1 000 ks plakátů). Odměnu žalobkyně vyfakturovala fakturou [číslo] na částku 4 507 Kč splatnou dne 30. 4. 2020. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě tím, že jí zaslala předžalobní upomínku ze dne 5. 2. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci dne 15. 1. 2020 uzavřeli smlouvu označenou jako„ Smlouva o prodeji reklamní plochy na tištěném reklamním plakátu“, kdy žalobkyně se jako dodavatel zavázala zajistit pro žalovanou jako odběratele tisk plakátů v počtu 1 000 ks a jejich distribuci. Smlouvou byla sjednána odměna ve výši 7 450 Kč, kterou měla žalobkyně žalované fakturovat nadvakrát (smlouvou). Žalobkyně plakáty vytiskla a provedla jejich distribuci (potvrzením tiskárny, potvrzením o distribuci). Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] splatnou dne 30. 4. 2020 (fakturou). Žalovaná do podání žaloby (11. 5. 2021) neuhradila žalobkyni ničeho, žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě tím, že jí zaslala předžalobní upomínku ze dne 5. 2. 2021 (předžalobní upomínkou, podacím lístkem). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, která není v občanském zákoníku typově upravena ve smyslu § 1746 odst. 2 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). V uzavřené smlouvě byla specifikována práva a povinnosti stran smlouvy, přičemž žalobkyně tyto povinnosti splnila, když realizovala reklamu dle objednávky žalované, žalovaná pak své povinnosti nesplnila, když neuhradila vyfakturovanou cenu. Nárok žalobkyně tak soud shledal důvodným a žalobě vyhověl. O výši dlužné částky soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o.s.ř a contrario). Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do její splatnosti, ocitla v prodlení s úhradou peněžitého dluhu a soud proto žalobkyni přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 507 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 7. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 8. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.