14 C 25/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 51 682,10 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovaným dne 2. 9. 2019 uzavřela rámcovou kupní smlouvu [číslo] dodávala žalovanému zboží a poskytovala související služby dle objednávek žalovaného, takto žalovanému dne 18. 11. 2019 dodala zboží, na jehož kupní cenu 4 777,03 Kč vystavila žalovanému fakturu [číslo] splatnou dne 23. 11. 2019, kterou žalovaný neuhradil. Dne 22. 11. 2019 žalovaný uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni, vzniklý odebráním a neuhrazením stavebního materiálu a souvisejících služeb v celkové výši 99 528,72 Kč, přičemž na tento dluh žalovaný uhradil 52 623,65 Kč, tedy zbývá uhradit 46 905,07 Kč. Žalovaný již dále žalobkyni ničeho neuhradil a nereagoval ani na předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný v den jednání kolem 11:00 hodin (jednání bylo nařízeno od 13:00 hodin) telefonicky kontaktoval soud s tím, že se omlouvá z nařízeného jednání z pracovních důvodů, o odročení jednání ale nepožádal. K tomu soud doplňuje, že se jednalo o opakovanou žádost žalovaného o odročení z totožných důvodů, kdy v prvém případě soud žalovanému vyhověl, v tomto případě však nutno konstatovat, že žalovanému bylo doručeno předvolání již dne 25. 11. 2021, tedy v dostatečném předstihu na to, aby byl žalovaný schopen si zajistit pracovní situaci tak, aby se mohl k soudu dostavit. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: 5. Účastníci řízení dne 2. 9. 2019 uzavřeli smlouvu označenou jako„ rámcová kupní smlouva [číslo]“, jejíž součástí byli smluvní podmínky žalobkyně a základní podmínky podnikatelského pronájmu stavební mechanizace a příslušenství. Signována byla jak smlouva, tak oboje smluvní podmínky. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému zboží a související služby z nabídky žalobkyně jako prodávajícího a žalovaný se zavázal za objednané zboží uhradit jeho kupní cenu, která byla rámcově sjednána v bodu VI. smluvních podmínek, tj. dle platného ceníku žalobkyně nebo dle nabídky zaslané kupujícímu. Platný ceník žalobkyně se nacházel na jejích [anonymizováno] stránkách [webová adresa]. Faktury měly být vystavovány jednou týdně všechny najednou a jejich splatnost byla sjednána ve lhůtě 30 dnů (prokázáno rámcovou kupní smlouvou [číslo] ze dne 2. 9. 2019 včetně smluvních podmínek). 6. Dne 22. 11. 2019 žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni, kdy se jednalo o dluh vzniklý odebráním a neuhrazením stavebního materiálu nebo služeb, vyúčtovaný žalovanému fakturami [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v celkové výši 99 528,72 Kč a zavázal se žalobkyni tuto částku uhradit dle splátkového kalendáře, kdy částku 50 000 Kč se zavázal uhradit dne 6. 12. 2019 a dne 20. 12. 2019 měl doplatit zbytek (dohodou o uznání dluhu). Žalovaný uhradil pouze 52 623,65 Kč. 7. Dne 18. 11. 2019 žalobkyně převzala zboží„ [anonymizována tři slova]“ v množství 2,480 m3 od dodavatele [právnická osoba] [anonymizováno] zboží žalobkyně dne 21. 11. 2019 dodala žalovanému a vystavila za jeho dodání fakturu [číslo] dne 23. 11. 2019 s datem splatnosti 23. 11. 2019 na částku 4 777,03 Kč (faktura, dodací list). 8. Fakturou [číslo] žalobkyně žalovanému vyúčtovala úrok z prodlení ve výši 0. 05 % denně, a to z faktur uvedených v uznání dluhu a z faktury [číslo] ke dni 14. 4. 2020, celkem ve výši 8 749 Kč (penalizační fakturou). 9. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši 103 393,95 Kč včetně úroku z prodlení, a to do 3 dnů ode dne doručení upomínky (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 14. 4. 2020, včetně kopie dodejky). 10. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 11. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následujícím způsobem. 12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 18. 3. 2019 uzavřena rámcová kupní smlouva dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně jako prodávající zavázala dodávat žalovanému jako kupujícímu zboží z nabídky prodávajícího, a to dle objednávek kupujícího, kupní cena byla sjednána s odkazem na ceník žalobkyně, tedy dostatečně určitě, v souladu s požadavky § 2080 o. z. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky prodávajícího, ve kterých byl sjednán mimo jiné také způsob fakturace a splatnost dodávek zboží. Předloženým dodacím listem a fakturou má soud za prokázané, že žalovanému bylo dodáno zboží v hodnotě 4 777,03 Kč. Kupní cenu dodaného zboží žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo]. Žalovaný porušil závazek zaplatit kupní cenu za dodané zboží ve sjednané lhůtě 30 dnů a ničeho neuhradil ani v návaznosti na upomínku žalobkyně. 13. Co do částky 46 905,07 Kč pak soud nárok žalobkyně posoudil podle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu a výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal, uznání učinil písemně a je jasně stanoven důvod dluhu a jeho výše (dodávky zboží a služeb za cenu stanovenou dle v uznání specifikovaných fakturách) a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný svoji povinnost vůči žalobkyni splnil dobrovolně, soud žalobkyni nárok na zaplacení žalované částky přiznal. 14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do její splatnosti, octl se v prodlení s úhradou peněžitého dluhu a soud proto žalobkyni přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené smluvním ujednáním mezi účastníky řízení v rámci obchodních podmínek žalobkyně, k nimž žalovaný přistoupil svým podpisem, tj. ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Dále žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši stanovené § 3 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 1 200 Kč, jelikož se jednalo o závazek mezi podnikateli. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 217 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 585 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 682,10 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a účast při jednání dne 21. 12. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 440 Kč ve výši 2 192 Kč. Povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně se opírá o § 149 odst. 1 o. s. ř. 16. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.