14 C 256/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 3 953 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 20. 3. 2020 do 26. 6. 2020 a poplatky za upomínky, které byla žalovaná žalobkyni povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 20. 9. 2016, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno 5 slov], [registrační značka]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46 odst. 1 o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: dne 20. 9. 2016 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované plnění v případě vzniku nahodilé události v souvislosti s provozem [anonymizováno] [značka automobilu], [registrační značka] žalovaná se zavázala hradit žalobkyni pojistné ve výši 37 249 Kč ročně, a to v termínech splatnosti 20. 9. a 20. 3., s počátkem od 20. 9. 2016 na dobu neurčitou. Od 20. 9. 2019 bylo pojistné sníženo na 6 296 Kč pololetně. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaná přestala hradit sjednané pojistné počínaje pojistným splatným dne 20. 3. 2020, načež žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného pojistného, k čemuž jí stanovila lhůtu 30 dní s upozorněním, že v případě, že tak neučiní, pojištění zanikne, přičemž žalovaná pojistné neuhradila. Následně žalobkyně žalované zaslala dvě upomínky, ve kterých žalovanou informuje o zániku pojištění a vyzývá žalovanou k úhradě dlužného pojistného za období od 20. 3. 2020 do 26. 6. 2020. Dne 22. 10. 2020 pak žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, kterou vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky do 15 dnů od sepsání výzvy. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho. 5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník mezi sebou uzavřely pojistnou smlouvu dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zákon o pojištění odpovědnosti vozidla, dále jen„ z. p. o. v.“) ve spojení s § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované pojistné plnění v případě škodní události a žalovaná se zavázala platit žalobkyni sjednané pojistné. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 20. 3. 2020, žalobkyně ji vyzvala v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) z. p. o. v. k zaplacení dlužného pojistného a stanovila jí lhůtu delší jednoho měsíce (§ 2804 o. z.), s upozorněním na zánik pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce. Žalovaná dlužné pojistné ani v dodatečné lhůtě neuhradila, čímž dle § 12 odst. 1 písm. c) z. p. o. v. došlo k zániku pojištění ke dni 26. 6. 2020. Podle § 13 odst. 2 z. p. o. v. má žalobkyně právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, žalobkyně však požadovala pojistné pouze do dne zániku pojištění ve výši 3 353 Kč a náklady za odeslání dvou upomínek po 300 Kč s odkazem na čl. 4 10 všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (upomínka ze dne 4. 5. 2020 a 4. 8. 2020). Žalobu tak soud shledal důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení, když žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluh, výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požadovala úrok z prodlení pouze za období od 27. 6. 2020 do 26. 3. 2021, kapitalizovaný částkou 296 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 953 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně. 7. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 8. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.