17 C 21/2019-164 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala určení, že její nemovitost parc. [číslo] se stavbou [adresa], zapsaná v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy] na [list vlastnictví] pro katastrální území Uhříněves, obec Praha, není zatížena věcnými břemeny, resp. služebnostmi společného užívání místnosti v domě [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího a užívání vjezdu studně v zadní části domu [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího, tedy ve prospěch žalovaných – vlastníků pozemku parc. [číslo] na něm stojící stavby [adresa] na [list vlastnictví] v katastrálním území Uhříněves, obec Praha. 2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že právo k uvedeným služebnostem není užíváno již několik desítek let, k promlčení těchto práv došlo již před rokem 2011. Žalobkyně žádala žalované o potvrzení, že na její nemovitosti předmětná práva nezváznou, žalovaní součinnost neposkytli a naopak žalobkyni vyzvali, aby zpřístupnila budovu [adresa] za účelem výkonu práva služebnosti užívání místnosti v tomto domě a služebnosti přístupu studny s tvrzením, že žalovaní jsou k tomu jakožto vlastníci sousedního pozemku [adresa] v k.ú. [část obce] oprávněni. Záměrem žalobkyně je nastolit právní jistotu ve vztahu k žalovaným, neboť uplynula promlčecí doba a zanikl tak nárok žalovaných domáhat se předmětných práv. Podáním ze dne 6.2.2020 žalobkyně učinila změnu žaloby (soud tuto následně připustil na jednání dne 25.8.2020), kterou upřesnila žalobní petit, a dále uvedla, že došlo k zániku předmětných práv odpovídajících věcným břemenům v souladu s ust. § 151p odst. 2 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31.12.2013. Věcná břemena byla zřízena v letech 1925 a 1948, kdy zatížená nemovitost zjevně vypadala jinak než dnes. Z dnešního pohledu se v ní zcela určitě nenachází mrviště, studna ani kolna. V těle odevzdací listiny z roku 1925, na základě které k zápisu věcného břemene užívání místnosti došlo, se o žádné místnosti v [adresa] nehovoří, hovoří se tam o pumpě, záchodu, mrvišti a kůlně, přičemž zjevně tyto byly následně převzaty v závěru tzv. intabulační doložce a zřejmě z praktických důvodů shrnuty slovem místnosti, tyto se měly nacházet na dvoře, nicméně s ohledem na změnu podoby nemovitosti, dnes tyto zjevně v zatížené nemovitosti neexistují. Zřizovatelé věcného břemene nikdy nezamýšleli, že by měla takto sloužit místnost v [adresa], ale právě výše uvedené„ místnosti“, které již na dvoře nejsou. Je zjevné, že nikde nebyla určena konkrétní místnost (a nebyla tato označena), která by měla být v rámci věcného břemena, které je zapsáno, užívána. Takové věcné břemeno je zcela nevykonatelné a žalovaní by se užívání nějaké místnosti nemohli jeho prostřednictvím domoci. Zánik předmětných věcných břemen je proto dalším důvodem podané žaloby. 3. Žalovaní k žalobě uvedli, že nárok neuznávají a žalobu považují za nedůvodnou, a to mimo jiné i pro překážku věci pravomocně rozsouzené. Již předchozí vlastníci pozemku parc. [číslo] s budovou [adresa] se domáhali zrušení předmětných věcných břemen v soudním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. [spisová značka], kdy mimo jiné namítali promlčení předmětných věcných břemen, žaloba na zrušení předmětných věcných břemen však byla zamítnuta a nyní podanou určovací žalobou se snaží právní zástupce žalobkyně obejít tuto věc pravomocně rozsouzenou. Žalovaní nabyli pozemek parc. [číslo] se stavbou [adresa] v k.ú. [část obce] (tj. panující nemovitost vůči nemovitosti žalobkyně) kupní smlouvou ze dne 25.4.2005, kde bylo uvedeno, že existují a na kupující přecházejí předmětná věcná břemena společného užívání místností v budově [adresa] a užívání vjezdu studně zadní části domu [adresa]. Žalovaní s přechodem uvedených práv počítali a nemovitosti koupili i s ohledem na to, že věcná břemena budou využívat, tato skutečnost byla zohledněna i v kupní ceně. Tehdejší majitel Ing. [jméno] [příjmení] ještě v roce 2005 věcná břemena užíval. Po nabytí panující nemovitosti žalovaní opakovaně informovali tehdejší majitelku nemovitosti služebné, že chtějí věcná břemena využívat a tyto i v minulosti využívali. Následně se s tehdejší majitelkou [anonymizováno] [příjmení] neshodli na výkonu práv z věcných břemen a tato proti nim podala dne 20.10.2011 výše zmíněnou žalobu, kterou se domáhala zrušení věcných břemen. Žalovaní se však výkonu práv z věcných břemen nadále domáhali výzvami ke zpřístupnění domu vůči tehdejší vlastnici i vlastníkům pozdějším: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a jeho insolvenčnímu správci [právnická osoba], a to dopisy ze dne 26.4.2018 a 10.5.2018. Ke zpřístupnění za účelem výkonu práv z věcných břemen vyzývali též žalobkyni, dopisem ze dne 5.11.2018. S ohledem na uvedené mají žalovaní za to, že nemohlo dojít k promlčení jejich práva, neboť neměli příležitost je vykonat. Žalobkyně nabyla nemovitost kupní smlouvou z 25.7.2018 uzavřenou s [právnická osoba], kde je konstatováno, že na předmětu převodu neváznou věcná břemena s výjimkou uvedených, žalobkyně si tedy jejich existence byla vědoma. Pokud jde o místnost v domě žalobkyně, kterou by dle věcného břemene měli být žalovaní oprávněni užívat, žalovaní měli zájem užívat jednu místnost v tomto domě, o kterou konkrétně místnost by se mělo jednat, nevědí, do domu nikdy za tímto účelem nebyli vpuštěni, vycházeli pouze ze zápisu v katastru nemovitostí, kdy přes katastr nikdy přesnou identifikaci, o jakou místnost by se mělo jednat, neprováděli. V minulosti byla zřízena tato věcná břemena mezi vlastníky sousedních nemovitostí a byla zapsána do tehdejší [příjmení] knihy, ze které byla převzata i v roce 1978 do evidence nemovitostí. Tehdejší vlastníci tedy zápis respektovali a tento byl převzat. Žalovaní se v minulosti opakovanými výzvami domáhali toho, aby jim bylo umožněno užívání místnosti v předmětném domě, přičemž mají za to, že toto nelze označit za neurčité. Místnosti v domě nepochybně existují, a i kdyby soud shledal, že věcné břemeno„ vjezdu, studně“ zaniklo, minimálně věcné břemeno užívání místností by mělo být zachováno, neboť k zániku místností v domě žalobkyně nedošlo. S ohledem na uvedené žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl 4. V průběhu řízení účastníci prohlásili stran domu žalobkyně [adresa] na pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] následující skutečnosti za nesporné: - půdorys domu se kryje s půdorysem pozemku, okolo předmětného domu žalobkyně tedy žádný pozemek žalobkyně není; - v předmětném domě a na pozemku žalobkyně žádná studna, která by mohla být předmětem věcného břemene, není; - skrz předmětný dům žalobkyně nevede žádný vjezd, je tam pouze vchod, na pozemku žalobkyně se tedy žádný vjezd nenachází; - pumpa, mrviště ani kolna již v zatížené nemovitosti nejsou. 5. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, kterými byly prokázány následující skutečnosti. 6. Pozemek parc. [číslo] na kterém je stavba [adresa], v katastrálním území Uhříněves, obec Praha je ve vlastnictví žalobkyně. V oddíle [anonymizováno] na [list vlastnictví] je k tomuto pozemku zapsáno věcné břemeno – služebnost společného užívání místnosti v domě [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího, a to na základě listiny: [anonymizováno] soudu číslo deníku 377/ 1926. Dále je zde zapsáno věcné břemeno – služebnost užívání vjezdu studně v zadní části domu [adresa] jako statku služebního ve prospěch vlastníků [adresa] jako statku panujícího, na základě listiny: [anonymizováno] soudu číslo deníku 2096 1948 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví]). [ulice] pozemek parc. [číslo] na kterém je stavba [adresa], v katastrálním území Uhříněves, obec Praha je ve vlastnictví žalovaných a zahrnuje též dvůr mezi domy [adresa] a [adresa]. Na [list vlastnictví] jsou k tomuto pozemku v části B1 jako oprávnění zapsány výše uvedené služebnosti. Žádná zatížení ve prospěch pozemku p. [číslo] či domu [adresa], která by výše uvedeným věcným břemenům zrcadlově odpovídala nejsou na [list vlastnictví] uvedena (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví]). 7. Odevzdací listinou ze 30.12.1925, v záhlaví označenou rukopisným [číslo] byla pozůstalost po [jméno] [příjmení] odevzdána synům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každému jednou polovicí tak, že polovinu stavební parc. čk. [číslo] s domkem [adresa] v [část obce] s chlévem a sklepem na dvoře při tomto domě zřízenými obdržel [jméno] [příjmení] a polovinu stav. parc. č. kat. [číslo] s domem [adresa] a zahradou čk. 41 v [část obce] obdržel [jméno] [příjmení]. Bylo ujednáno, že dvůr při stav. parc. č. kat. [číslo] a [číslo] jakož i pumpa, záchod a mrviště na dvoře tom stojící budou ve společném užívání vlastníků domů [adresa]. Kolna na tomto dvoře stojící bude rovněž ve společném užívání vlastníků uvedených domů a vlastníci těchto domů navzájem svolují k tomu, aby v příslušných vložkách společné užívání dvoru, záchodu, pumpy, mrviště a kolny bylo poznamenáno n