§ 151p občanský zákoník – Způsoby zániku věcných břemen
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 151p občanského zákoníku upravuje způsoby zániku věcných břemen, a to buď rozhodnutím orgánu, ze zákona, smlouvou, nebo v důsledku trvalých změn, které znemožňují jejich výkon. Věcné břemeno může zaniknout, pokud se změní okolnosti tak, že už nemůže sloužit svému původnímu účelu, například pokud oprávněná osoba již nepotřebuje přístup přes pozemek. (§ 151p zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 151p odkazuje 82 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí.
(2) Věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká.
(3) Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se namísto věcného plnění poskytovalo peněžité plnění.
(4) Patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. Věcná břemena zřízená v souvislosti s provozem podniku3a) přecházejí při jeho převodu či přechodu na nabyvatele podniku. To platí i v případě převodu nebo přechodu takové části podniku, která může být provozována jako samostatný podnik.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Věcné břemeno může zaniknout, pokud se změní okolnosti tak, že už nemůže sloužit svému původnímu účelu, například pokud oprávněná osoba již nepotřebuje přístup přes pozemek.
- Pokud dojde k velkému nepoměru mezi věcným břemenem a výhodou, kterou z něj má oprávněný, může soud rozhodnout o omezení nebo zrušení břemene, případně o nahrazení věcného plnění peněžitým.
- Věcná břemena, která jsou vázána na konkrétní osobu, zanikají nejpozději smrtí této osoby nebo jejím zánikem (např. u právnické osoby).
Na co si dát pozor
- Přechodná nemožnost výkonu práva věcné břemeno nezruší, musí jít o trvalé změny.
- Zánik věcného břemene smlouvou vyžaduje vklad do katastru nemovitostí, aby byl právně účinný.
- Věcná břemena související s provozem podniku přecházejí na nového nabyvatele podniku, i když se jedná jen o jeho část, která může fungovat samostatně.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 151p
Jak soudy aplikují § 151p
Dodatečně zajištěný přístup k pozemkům oprávněných osob jinudy než přes zatížený pozemek při existenci věcného břemene spočívajícím v právu cesty může být důvodem pro zrušení věcného břemene pro změnu poměrů ve smyslu § 151p odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 22 Cdo 129/2009).
Pokládají otázku, zda došlo k zániku věcného břemene podle § 151p odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), jestliže nastaly trvalé změny nemovitosti, v důsledku kterých zanikly její součásti či příslušenství, ale věc může nadále sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti.
„Judikatura Nejvyššího soudu k promlčení služebnosti (věcného břemene) za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dovodila, že promlčení věcného břemene spolu se vznesenou námitkou promlčení představuje takovou trvalou změnu, na základě které lze podle § 151p odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (obč. zák.) žádat soud, aby věcné břemeno zrušil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 346/2006).