17 C 223/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované, aby jí uhradila částku ve výši 2 200 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 3. 12. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] se žalovanou smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky [obec] spořitelny a sazebník. Protože na účtu žalované vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalované povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany právní předchůdkyně žalobkyně vyrovnán nebyl, a proto převedla právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku dne 1. 5. 2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil úrok z prodlení 68,29 Kč. Žalovaná byla o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměna výzvou ze dne 1. 5. 2020. Pohledávka za žalovanou byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020, a to s účinností ke dni 1. 12. 2020. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. k 1. 12. 2020, celkem 2 399,04 Kč a skládala se z jistiny ve výši 2 200 Kč a úroku z prodlení do 1. 12. 2020 ve výši 199,04 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 29. 12. 2020. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1. 5. 2020 do dne postoupení pohledávky, tj. do 1. 12. 2020 nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalovaná neuhradila ničeho ani po předžalobní výzvě. 2. Žalovaná se žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu a žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu v určené lhůtě k otázce rozhodnutí bez nařízení jednání nevyjádřila. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 3. 12. 2018 rámcovou smlouvu o finančních službách, na jejímž základě se zavázala pro žalovanou vést účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník [obec] spořitelny. Na základě smlouvy byla žalovaná držitelkou debetní karty. Žalované vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek ve výši 2 200 Kč, který měla žalovaná povinnost vyrovnat. Žalovaná však debetní účet nevyrovnala, a proto právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku žalované ke dni 1. 5. 2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet], o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 5. 5. 2020. Pohledávka za žalovanou byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020, a to s účinností ke dni 1. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 29. 12. 2020. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1. 5. 2020 nebylo ze strany žalované na pohledávku ničeho hrazeno. Žalovaná neuhradila ničeho ani po předžalobní výzvě. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Dle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění ke dni 3. 12. 2018 (dále jen„ o. z.“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2664 o. z. může s peněžními prostředky na účtu majitel účtu nakládat ujednaným způsobem. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Po provedeném dokazování a na základě shora uvedených zákonných ustanoveních má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřená smlouva o účtu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované vést účet a poskytnout k požívání debetní kartu. V řízení bylo prokázáno, že žalované vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek ve výši 2 200 Kč, který žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně i přes výzvu neuhradila. Následně jej pak právní předchůdkyně žalobkyně převedla na evidenční účet nepovolených debetních zůstatků. V řízení byla rovněž prokázána aktivní legitimace žalobkyně, kdy bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni z právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná svoji povinnost uhradit vůči žalobkyni dlužnou částku ve výši 2 200 Kč nesplnila, a to ani na základě předžalobní výzvy. Soud proto soud žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni právo dle § 1970 o.z. požadovat vedle jistiny pojistného též zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky 2 200 Kč kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále jdoucí od dne následující po postoupení pohledávky do zaplacení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 200 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.