17 C 270/2021-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 15. 4. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 945 Kč s příslušenstvím, z titulu nezaplacených televizních poplatků. Žalobkyně uvedla, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a přihlásila se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne 1. 2. 2007 a žalované tak vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná však porušila svou zákonnou poplatkovou povinnost, když nezaplatila televizní poplatek za 7 měsíců v období od prosince 2019 – června 2020, vždy ve výši 135 Kč měsíčně. Celkem žalovaná dluží žalobkyni na těchto poplatcích částku ve výši 945 Kč (7 měsíců x 135 Kč). Žalovaná na tuto částku ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila, a proto žalobkyně požaduje uhrazení dlužné částky spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 99,62 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně ve svém žalobním návrhu a žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu v určené lhůtě nevyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu. Žalovaná se přihlásila jako poplatník televizního poplatku v únoru 2007. Žalované tak od tohoto data vznikla zákonná povinnost hradit televizní poplatek v zákonem stanovené výši 135 Kč měsíčně a to vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná nezaplatila televizní poplatek v období od prosince 2019 do června 2020, tedy celkem 7 měsíců, čímž jí vznikl dluh v žalované výši 945 Kč (135 x 7). Žalovaná na svůj dluh do dnešního dne ničeho neuhradila, a to ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně. 5. Z výše uvedeného má soud za prokázané, že žalovaná je držitelem televizního přijímače od února 2007. Žalovaná je tak povinna platit televizní poplatek dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 5 cit. zákona měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Dle § 7 odst. 3 cit. zákona je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná svou zákonnou povinnost porušila, když televizní poplatek za 7 měsíců, nezaplatila. Žalované tak vznikl celkový dluh ve výši 945 Kč (7 měsíců x 135 Kč), který je povinna uhradit žalobkyni. 6. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Je pak věcí uvážení žalobkyně, za jaké období bude úrok z prodlení uplatňovat v soudním řízení, nesměřuje-li její požadavek do doby před vznikem prodlení žalované. Soud shledal za oprávněný požadavek na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v celkové výši 99,62 Kč, který je vypočten ode dne prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky do 15. 4. 2021 (ke dni podání žaloby). 7. S ohledem na výše uvedené tak soud považoval žalobu za důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná. Co se týká nákladů právního zastoupení, tak v daném rozsahu soud dospěl k závěru, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne 24. července 2013, že k uplatnění předmětného nároku vyplývajícího z nezaplacení televizních poplatků nebylo třeba odborných znalostí v míře přesahující běžné znalosti zaměstnanců žalobkyně a z daného důvodu soud tyto neúčelné náklady spočívající v nákladech právního zastoupení v rámci náhrady nákladů řízení nepřiznal, neboť se najednalo o náklady účelně vynaložené. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2.1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč, a dále paušální náhradou nákladů za dva úkony (předžalobní výzva a podání návrhu ve věci samé) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč (2 úkony x 100 Kč). 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.