17 C 65/2021-48 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil vlastnické právo k vozidlu. Žalobce uvedl, že žalovanému dne 4. 6. 2020 prodal na základě kupní smlouvy vozidlo [anonymizována tři slova], rok výroby [rok], [registrační značka], [VIN kód]. Žalobce žalovanému předal doklady k vozidlu, vůz a plnou moc k přepisu vozidla. Žalovaný uhradil žalobci kupní cenu v hotovosti. V kupní smlouvě se žalovaný zavázal nahlásit změnu v evidenci držitelů motorových vozidel a obdržel k tomu od žalobce podepsanou plnou moc. Dne 20. 8. 2020 žalobce obdržel výzvu provozovateli vozidla od Městského úřadu Černošice k uhrazení částky 600 Kč za rychlou jízdu. Takto žalobce zjistil, že žalovaný přepis předmětného vozidla na svou osobu neprovedl a byl nucen pokutu uhradit. Poté žalobce žalovaného několikrát telefonicky a textovými zprávami kontaktoval a urgoval provedení přepisu vozidla. To žalovaný několikrát přislíbil, ale neučinil tak. Dne 12. 9. 2020 se proto žalobce dostavil na Magistrát města Plzně za účelem podání vysvětlení ve věci přestupku, že jakožto původní vlastník nepožádal o přepis vlastníka vozidla. Dne 19. 10. 2020 žalobce žalovanému zaslal doporučenou poštou písemnou výzvu k přepisu vozidla. Tato výzva se vrátila zpět s poznámkou pošty„ adresát se na uvedené adrese nezdržuje a nemá domovní schránku“. Žalobce proto navrhl, aby soud určil, že vlastníkem vozidla je žalovaný a dále, aby žalovaný uhradil žalobci částku 600 Kč na úhradu pokuty. 2. Žalovaný se k žalobě řádně nevyjádřil (pouze elektronicky nepodepsaným e-mailovým podáním ze dne 11. 3. 2021, sdělil, že vozidlo od žalobce koupil, ale ke dni podání vyjádření jej řádně nepřevedl na sebe a uznává, že se tak dopustil přestupku). 3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobce se z jednání omluvil, aniž včas požádal z důležitého důvodu o odročení a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, z nichž učinil níže uvedená skutková zjištění. 5. Žalobce uzavřel dne 4. 6. 2020 se žalovaným kupní smlouvu, na základě které žalobce prodal žalovanému vozidlo [anonymizována tři slova], rok výroby 1997, identifikační číslo vozidla ([příjmení]): [anonymizována tři slova] [číslo] za kupní cenu 27 000 Kč. Zaplacením kupní ceny, přešlo vlastnické právo k motorovému vozidlu na kupujícího. Nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel měl dle ujednání kupní smlouvy zajistit kupující na svůj náklad (prokázáno kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla ze dne 4. 6. 2020). Žalobci byla doručena výzva Městského úřadu Černošice jakožto provozovateli vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku překročení rychlosti. Žalobce byl vyzván k uhrazení částky 600 Kč (prokázáno výzvou provozovateli vozidla ze dne 10. 8. 2020). Žalobce uhradil částku 600 Kč dne 23. 8. 2020 na účet Města Černošice uvedený ve výzvě k jeho zaplacení (prokázáno výpisem z účtu žalobce). Žalobce se dostavil ke správnímu orgánu Magistrátu města Plzeň podat vysvětlení ve věci přestupku, kterého se měl dopustit tím, že jakožto původní vlastník vozidla nepožádal u příslušného správního orgánu o provedení zápisu změny vlastníka tohoto vozidla v zákonem stanovené lhůtě do 10 dnů od koupě vozidla žalovaným, tedy do 18. 6. 2020. Žalobce v podaném vysvětlení uvedl, že žalovanému s vozidlem předal doklady a plnou moc, aby mohl vozidlo přehlásit (prokázáno záznamem o podaném vysvětlení ze dne 14. 10. 2020). Žalobce vyzval žalovaného, aby přepsal předmětné vozidlo (prokázáno zprávou ze dne 19. 10. 2020, podacím lístkem a kopií obálky). 6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Dle § 8 odst. 1, písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. Dle § 8 odst. 2, písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. se žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu Dle § 83 odst. 1, písm. b) zákona č. 56/2001 Sb. se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka silničního vozidla. Dle § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Dle § 6 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání nebo protiprávního činu. 7. Po provedeném dokazování, na základě skutkových tvrzení obou účastníků a na základě shora uvedených zákonných ustanoveních má soud za prokázané, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se žalovaným uzavřel kupní smlouvu, na jejímž základě žalobce převedl na žalovaného vlastnické právo k vozidlu [anonymizována dvě slova] 4, rok výroby 1997, identifikační číslo vozidla ([příjmení]): [anonymizováno], reg. č. [anonymizováno] [číslo]. Na žalovaného zaplacením kupní ceny přešlo vlastnické právo. Žalobce se žalovaným si smluvili, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel ujednání kupní smlouvy zajistí kupující na svůj náklad. V řízení bylo prokázáno, že ačkoli žalobce žalovanému za tímto účelem udělil plnou moc, žalovaný předmětné změny nenahlásil a přepis vozidla na svou osobu tedy nezajistil, následně s vozidlem spáchal přestupek, který byl sankcionován pokutou 600 Kč. Protože nebyl proveden přepis v registru provozovatelů uvedeného vozidla, požadoval správní orgán zaplacení pokuty po žalobci jako vlastníku/provozovateli vozidla. Žalobce pokutu správnímu orgánu uhradil, ačkoliv již vlastníkem ani provozovatelem vozidla fakticky nebyl. Žalobce byl následně v rámci správního řízení projednáván pro přestupek, jehož skutková podstata spočívá v nesplnění zákonné povinnosti nahlásit provedení zápisu změny vlastnického práva. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce se snažil žalovaného kontaktovat, aby došlo k přepisu vlastnického práva, nicméně žalovaný na jeho žádosti nijak nereagoval. 8. Dle § 80 o.s.ř. se lze žalobou domáhat určení toho, zda tu je právní poměr nebo právo jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud v posuzovaném případě shledal naléhavý právní zájem žalobce na tom, aby soud určil, kdo je vlastníkem předmětného vozidla, neboť žalobce již vyčerpal všechny možnosti, jak se po žalovaném domoci zápisu změny vlastníka v registru silničních vozidel, přičemž žalovaný na jeho výzvy nereagoval a neposkytl mu k tomu součinnost, z výše uvedeného ustanovení § 8 odst. 1, písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. přitom plyne, je třeba, aby žádost o změnu vlastníka vozidla v registru silničních vozidel podali společně dosavadní a nový vlastník. Za situace, kdy nový vlastník je v tomto směru liknavý a neposkytuje žalobci součinnost, pak má soud za to, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení, kdo je vlastníkem předmětného vozidla, a to zejména s ohledem na zájem na uvedení evidovaných skutečností v registru silničních vozidel do souladu se skutečným stavem. Žalovaný je fakticky vlastníkem, ale není takto evidován, potřebnou součinnost neposkytl a bez této nelze jinak změny v evidenci dosáhnout. Odpovědnost za přestupky spáchané provozem tohoto vozidla tak dopadá na žalobce, který je stále jako vlastník a provozovatel zapsán v registru silničních vozidel a je tedy dán jeho naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalovaného k předmětnému vozu. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla, a proto návrhu ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl. 9. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se se žalovaným dohodli, že změnu v zápisu v registru motorových vozidel provede žalovaný. Žalovaný tuto svou povinnost porušil, změnu neprovedl a žalobce tak byl sankcionován za přestupek, kterého se dopustil žalovaný, případně jiná třetí osoba, které žalovaný dal do užívání automobil. Žalobci tak porušením smluvních povinností žalovaného vznikla škoda spočívající v úhradě pokuty ve výši 600 Kč za přestupek spáchaný žalovaným v době, neboť byl v důsledku nekonání žalovaného stále veden jako provozovatel předmětného vozidla. Soud proto na základě výše uvedeného rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobci částku ve výši 600 Kč, ve výroku II. tohoto rozsudku. 10. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení celkem ve výši 3 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, účinného ke dni podání žaloby a paušální