18 C 85/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 14 999 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 27. 11. 2018 smlouvu o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 30 dnů ode dne poskytnutí finančních prostředků, tj. do 27. 12. 2018. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dále dne 27. 12. 2018 dodatek, na základě čehož byl žalovanému poskytnut dodatečný úvěr ve výši 8 000 Kč bezhotovostním způsobem. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 16 000 Kč do 26. 1. 2019. Žalovaný částku neuhradil a ocitl se v prodlení, čímž mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a uhradit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka ve výši 14 999 Kč (10 000 Kč jistina a 4 999 Kč smluvní pokuta) byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020. Účastníci řízení uzavřeli dne 11. 12. 2020 dohodu o uznání dluhu. Žalovaný se zavázal dluh splácet v 5 pravidelných splátkách, což neučinil. Z toho důvodu žalobce přistoupil k zesplatnění dluhu dne 15. 4. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. a ve věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a tito s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z následujících důkazů soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 27. 11. 2018 a včetně dodatku ze dne 27. 12. 2018, karty klienta, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, výpisu z účtu [anonymizováno], soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaným byla dne 27. 11. 2018 uzavřena smlouva [číslo] na základě které byly žalovanému téhož dne hotovostním způsobem poskytnuty peněžité prostředky ve výši 8 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 0 %. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky do 30 dnů od podpisu. [anonymizováno] a žalovaný dále uzavřeli dodatek k výše uvedené smlouvě, na základě které byly žalovanému bezhotovostním způsobem poskytnuty peněžité prostředky ve výši 8 000 Kč dne 7. 12. 2018 s úrokovou sazbou 0 %. K podpisu dodatku mělo dojít dne 27. 12. 2018. Žalovaný se zavázal prostředky celkem ve výši 16 000 Kč uhradit do 30 dnů ode dne podpisu dodatku. Smluvní strany se dohodli na povinnosti žalovaného hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Ze splátkové dohody ze dne 11. 12. 2020 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dohoda o uznání dluhu, ve které žalovaný uznal svůj výše uvedený dluh co do důvodu a výše. Žalovaný se zavázal uhradit dluh v 5 pravidelných splátkách. Účastníci se dohodli, že žalobkyně je oprávněna dluh zesplatnit v případě prodlení žalovaného s více jak 2 splátkami. Z oznámení o zesplatnění dluhu ze dne 15. 4. 2021 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu. Zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 23. 4. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 4. 2021 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně potvrzení o přijetí platby a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020 včetně podacího archu soud zjistil, že předmětná pohledávka celkem ve výši 14 999 Kč byla ze [anonymizováno] postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 28. 8. 2020. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. 5. Na základě shora uvedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. [anonymizováno] uzavřela dne 27. 11. 2018 s žalovaným smlouvu [číslo]. Na základě uvedené smlouvy [anonymizováno] poskytla žalovanému téhož dne částku 8 000 Kč s ročním úrokem ve výši 0 %. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky do 30 dnů od podpisu. Dodatkem byl žalovanému poskytnut dne 7. 12. 2018 dodatečný úvěr ve výši 8 000 Kč s ročním úrokem ve výši 0 % a žalovaný se tak zavázal uhradit celkový dluh ve výši 16 000 Kč do 30 dnů od podpisu dodatku. K podpisu dodatku mělo dojít dne 27. 12. 2018. Žalovaný se zavázal v případě prodlení uhradit [anonymizováno] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalovaný neuhradil na svém dluhu ničeho. Předmětná pohledávka ve výši 14 999 Kč byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 28. 8. 2020, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 11. 12. 2020 dohodu o znání dluhu, ve které žalovaný uznal předmětný dluh co do důvodu a výše. Žalovaný se zavázal předmětný dluh uhradit v 5 pravidelných splátkách s tím, že žalobkyně byla oprávněna dluh zesplatnit v případě prodlení žalovaného s více jak 2 splátkami. Jelikož žalovaný na splátkách neuhradil ničeho, žalobkyně přistoupila ke zesplatnění dluhu dne 15. 4. 2021. Zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 23. 4. 2021. Žalovaný dluh neuhradil, i přes předžalobní výzvu žalobkyně. 5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). 6. Na základě shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel dle § 1810 o.z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru včetně cit. dodatku dle § 2395 a násl. o.z., na základě čehož byla žalovanému celkem poskytnuta částka 16 000 Kč. Žalovaný měl na základě dodatku uhradit částku 16 000 Kč nejpozději do 26. 1. 2019, což neučinil. Právnímu předchůdci žalobkyně tak od 27. 1. 2019 vzniklo právní na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Předmětná pohledávka celkem ve výši 14 999 Kč byla na žalobkyni řádně postoupena dle § 1879 a násl. o.z. s účinností ke dni 28. 8. 2020. Jelikož žalovaný svůj dluh uznal dle § 2053 o.z., má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Bylo tak na žalovaném, aby v řízení prokázal, že dluh v době uznání netrval. Žalovaný však na výzvu soudu nikterak nereagoval. Žalovaný se v předmětném uznání dluhu zavázal žalobkyni uhradit dlužnou částku celkem ve výši 14 999 Kč v pěti pravidelných splátkách. Žalovaný na splátkách neuhradil ničeho a žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění dluhu s tím, že žalovaný se do prodlení dostal uplynutím dodatečné lhůty (tj. od 24. 4. 2021). S ohledem na to, že se žalovaný ocitl v prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ode dne 24. 4. 2021 do zaplacení. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 999 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Odměna za úkon vyjádření ve věci samé ze dne 9. 9. 2021 nebyla přiznána, neboť úkonem byly hojeny vady žaloby.