21 C 110/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaných zaplacení 5 471,93 Kč s úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávek z titulu Smlouvy o [anonymizována tři slova] (dále jen„ smlouva“) uzavřené dne 26. 5. 2014, když žalovaní neuhradili fakturu [číslo] na částku 1 188 Kč splatnou dne 16. 5. 2018, [číslo] na částku 1 188 Kč splatnou dne 15. 4. 2019, [číslo] na částku 1 188 Kč splatnou dne 15. 4. 2020. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně s žalovanou 1) uzavřela dne 26. 5. 2014 smlouvu označenou jako„ smlouva o [anonymizována tři slova]“, na základě níž žalobkyně poskytovala žalované 1) v nebytovém prostoru sídlo pro účely jeho zápisu do obchodního rejstříku na adrese [adresa žalobkyně a žalované]. Žalovaná 1) se ve smlouvě zavázala za poskytnuté služby hradit žalobkyni sjednanou úplatu ve výši 99 Kč měsíčně splatnou vždy předem jednou ročně na základě vystavené faktury. Smlouva byla uzavřena na 1 rok s automatickým prodloužením o rok v případě, že žalovaná 1) během posledních dvou měsíců trvání smlouvy žalobkyni písemně neoznámí, že na dalším prodloužení smlouvy již nemá zájem. Pro případ prodlení žalované 1) s úhradou odměny si strany v čl. 4 smlouvy sjednaly povinnost žalované 1) zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z celkové dlužné částky splatné pohledávky za každý den prodlení s jejím zaplacením. Žalovaný 2) podepsal prohlášení v odst. 4.8 smlouvy, že přistupuje jako ručitel ke všem závazkům žalované 1) a že se zavazuje uhradit veškeré peněžité závazky žalované 1) vzniklé na základě smlouvy (tj. odměnu či jakoukoliv její část, případné smluvní pokuty a příslušenství) v případě, že je žalovaná 1) sama ve lhůtě jejich splatnosti neuhradí. Žalobkyně za užívání adresy vystavila žalované 1) fakturu [číslo] na částku 1 188 Kč splatnou dne 16. 5. 2018, [číslo] na částku 1 188 Kč splatnou dne 15. 4. 2019, [číslo] na částku 1 188 Kč splatnou dne 15. 4. 2020. Žalovaná 1) se dostala do prodlení s úhradou faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] když na vystavené faktury neuhradila ničeho. Žalobkyně tak požaduje také smluvní pokutu ke dni zaslání předžalobní výzvy, tj. v částce 1 907,93 Kč. Žalovaní dlužnou částku žalobkyni neuhradili, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně. 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaní soudu žádné důkazy nepředložili, žalobou uplatněný nárok nesporovali a uhrazení dlužné částky netvrdili. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Předmětem řízení je závazek mezi podnikateli. Žalobkyně a žalovaná 1) mezi sebou platně uzavřely nepojmenovanou smlouvu dle § 1746 odst. 2 o. z. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalované 1) ve sjednaném rozsahu smlouvou specifikované služby a závazek žalované 1) za tyto služby zaplatit žalobkyni sjednanou odměnu, a to ročně dle vyúčtování žalobkyně. Žalobkyně žalované 1) služby ve sjednaném rozsahu v období od 26. 5. 2018 do 25. 5. 2021 poskytla, jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku žalované 1). Žalovaná 1) naopak svou povinnost nesplnila, když za uvedené období sjednanou odměnu, vyúčtovanou výše uvedenými fakturami, žalobkyni neuhradila. Protože primární dlužník nesplnil svůj závazek vyplývající ze smlouvy řádně a včas, vyzvala žalobkyně ke splnění ručitelského závazku a úhradě dluhu za primárního dlužníka žalovaného 2). Žalovaní soudu netvrdili ani neprokazovali, že žalobkyni dlužnou částku uhradili. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., a žalobě zcela vyhověl. 7. Jelikož žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když se dostala do prodlení s úhradou odměny za poskytnuté služby, soud žalovaným rovněž uložil povinnost zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Jelikož vyšší smluvní úrok z prodlení plní prakticky totožnou funkci jako smluvní pokuta, zabýval se soud ujednáním čl. 4 smlouvy i z pohledu § 2048 o. z. a shledal je platným. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že smluvní úrok, resp. smluvní pokuta, do výše 0,5 % denně z dlužné částky není v rozporu s dobrými mravy. 8. Soud přiznal žalobkyni i právo na zaplacení 3 600 Kč představujících paušální náklady spojené s uplatněním tří pohledávek ve smyslu § 513 o. z. ve výši dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 471,93 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou vyúčtovaných úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. realizovaných před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 10. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 12. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.