21 C 40/2021-51 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 1 913 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného [anonymizováno] za období od 22. 8. 2019 do 6. 12. 2019 vyplývající z pojistné smlouvy [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ovšem dne 16. 7. 2021 uhradil 1 489 Kč. Žalobkyně vzala žalobu v této části zpět, soud proto usnesením ze dne 24. 8. 2021, č. j. 21 C 40/2021-48, řízení zastavil co do částky 1 489 Kč. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný podepsal s žalobkyní smlouvu, jejímž předmětem bylo [anonymizována dvě slova] tovární značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit [anonymizováno] ve výši 4 182 Kč splatné pololetně ve výši 2 091 Kč počínaje dnem 22. 2. 2018. Žalovaný nezaplatil [anonymizováno] splatné dne 22. 8. 2019, a to ani přes výzvu žalobkyně obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaný dlužné [anonymizováno] v dodatečné lhůtě, pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty zanikne. Žalobkyně evidovala zánik [anonymizováno] žalovaného dnem 6. 12. 2019 pro neplacení [anonymizováno]. Žalovaný neuhradil dlužné [anonymizováno], které žalobkyně vyčíslila jako poměrnou část [anonymizováno] na [anonymizováno] období od 22. 8. 2019 do 6. 12. 2019 ve výši 1 913 Kč ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice. 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 6. Soud věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení s § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 7. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitel s žalovaným coby pojistníkem dne 22. 2. 2018 smlouvu o [anonymizováno] odpovědnosti za újmu způsobenou [anonymizována dvě slova] (o povinném ručení) na dobu 144 měsíců podle § 3 zákona. Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal, když nezaplatil [anonymizováno] splatné dne 22. 8. 2019, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona k zaplacení dlužného [anonymizováno] v dodatečné lhůtě a poučila jej o zániku [anonymizováno] dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení [anonymizováno]. Žalovaný však dlužné [anonymizováno] neuhradil, proto [anonymizováno] zaniklo dne 6. 12. 2019. 8. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona má žalobkyně právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, tj. do 31. 12. 2019, požadovala však pojistné dlužné jen do 6. 12. 2019 ve výši 1 913 Kč. Soud proto žalobkyni výrokem I. přiznal dosud nezaplacenou částku pojistného ve výši 464 Kč, spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. z částky 1 913 Kč ode dne 7. 12. 2019 do 21. 7. 2020. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 457 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 913 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a z částky 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 700 Kč ve výši 357 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.