28 C 213/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 49 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že uzavřel jako podnájemce dne 5. 6. 2020 podnájemní smlouvu s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] jako nájemcem, na jejímž základě užíval od 1. 7. 2020 družstevní byt [číslo] patro, na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ byt“). Žalovaný užíval byt společně s žalobcem, a to v souladu s čl. 2 podnájemní smlouvy. V den uzavření podnájemní smlouvy uzavřely strany tohoto sporu ústní dohodu o tom, že se bude žalovaný podílet na úhradě podnájemného a služeb částkou 8 500 Kč od července 2020. Podnájemné a platby na zálohy na služby platil výhradně žalobce, a to ve výši 11 866 Kč, zálohy na služby ve výši 3 884 Kč, internet ve výši 500 Kč, elektřina ve výši 500 Kč. Žalovaný sjednanou částku za měsíce červenec až září 2020 dosud nezaplatil, tudíž dluží žalobci částku 17 000 Kč. Dne 1. 10. 2020 se žalobce a žalovaný dohodli, že žalovaný bude hradit od měsíce října 2020 částku 8 000 Kč. Žalovaný nehradil sjednanou částku za měsíce říjen 2020, prosinec 2020, leden 2021, únor 2021. V listopadu 2020 uhradil částku 7 500 Kč, celkem tedy neuhradil částku 32 500 Kč, celkově za všechny měsíce částku 49 500 Kč. Dne 1. 3. 2021 žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal prohlášením učiněným v písemné formě. Rovněž strany ve stejný den uzavřely dohodu o splátkovém kalendáři, kde se dohodly na měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč, s posledním splátkou měl žalovaný uhradit rovněž částku 2 000 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaný však neuhradil jedinou splátku. Dne 26. 6. 2021 měl žalovaný uhradit částku 51 500 Kč, od 27. 3. 2021 byl žalovaný s úhradou v prodlení. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalobce je fyzickou osobou s bydlištěm v České republice, žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky s bydlištěm v České republice. Pravomoc zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného dle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobce s projednáním bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný na výzvu soudu nereagoval. 5. Soud na základě listinných důkazů dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu. Žalobce a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] uzavřeli podnájemní smlouvu, na základě které žalobce užíval byt od 1. 7. 2020. Dle čl. 2 podnájemní smlouvy mohl byt užívat rovněž žalovaný. Žalobce se v podnájemní smlouvě zavázal hradit podnájemné ve výši 11 866 Kč, zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 884 Kč (podnájemní smlouvou ze dne 5. 6. 2020, přílohou [číslo] – výpočtový list). Žalobce hradil rovněž internet ve výši 500 Kč měsíčně a zálohu elektřinu ve výši 500 Kč měsíčně, jak vyplývá rovněž z uznání dluhu a dohody o splátkovém kalendáři ze dne 1. 3. 2021. Žalovaný se zavázal hradit podíl na nákladech za užívání bytu na základě ústní dohody v den uzavření podnájemní smlouvy, a to ve výši 8 500 Kč měsíčně od července 2020 a následně ve výši 8 000 Kč od října 2020. Za období od července 2020 do února 2021 uhradil pouze 7 500 Kč v listopadu roku 2020, dluží tak žalobci částku 49 500 Kč a rovněž náklady na vymáhání ve výši 2 000 Kč Tyto skutečnosti a dluh ve výši 49 500 Kč a náklady ve výši 2 000 Kč uznal co do důvodu a výše dne 1. 3. 2021 a zároveň uzavřel dohodu o splátkovém kalendáři, ve které se zavázal hradit na dluh měsíční splátkou ve výši 3 000 Kč, zároveň souhlasil, že neuhradí-li i jen jedinou splátku v termínu splatnosti, celý dluh se stane splatným, tato skutečnost nastala dne 27. 3. 2021 (uznáním dluhu a dohodou o splátkovém kalendáři ze dne 1. 3. 2021). Žalovaný neuhradil na dluh ničeho ani přes zaslanou předžalobní upomínku (předžalobní výzvou ze dne 7. 4. 2021, podacím lístkem). 6. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Po právní stránce soud posoudil věc dle ust. § 2215 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který stanoví, že souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Žalobce tak jako nájemce uzavřel podnájemní smlouvu dne 5. 6. 2020, ve které mu bylo umožněno, aby byt užíval spolu s ním rovněž žalovaný. Žalobce se v podnájemní smlouvě zavázal hradit podnájemné ve výši 11 866 Kč a zálohu na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 884 Kč. Žalobce a žalovaný uzavřeli ústní dohodu, že se žalovaný bude podílet na úhradě nákladů spojených s užíváním bytu částkou 8 500 Kč. Tuto skutečnost žalovaný rovněž uznal dne 1. 3. 2021 v souladu s § 2053 o. z., který stanoví, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 49 500 Kč a ve výši 2 000 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. V dohodě o splátkovém kalendáři zároveň souhlasil, že neuhrazením jakékoli splátky se stává následujícím dnem po splatnosti jednotlivé splátky celý dluh splatným. Soud neměl důvod pochybovat o pravdivosti tvrzení žalobce, o uzavření ústní dohody ani o uznání dluhu ze strany žalovaného. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, na svou obranu žádná tvrzení ani důkazy neuvedl, tvrzení žalobce nerozporoval. O příslušenství pohledávky, konkrétně o nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, soud rozhodl v souladu s § 513 o. z., když žalovaný tento nárok žalobce zároveň uznal. Soud vyhověl žalobě, i pokud jde o příslušenství pohledávky, které je představováno úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. z dlužné částky, ode dne následujícího po splatnosti celého dluhu (26. 3. 2021) do zaplacení. Žalobci byl úrok z prodlení přiznán v požadované výši 8,25 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tj. v zákonné výši. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 446,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 980 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 500 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, žaloba) a z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 650 Kč ve výši 1 816,50 Kč.