28 C 403/2020-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 473 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobce tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit dle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené stranami dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. NISSAN, [anonymizována tři slova], [VIN kód], když žalovaný neuhradil pojistné za období od 17. 9. 2019 do 31. 12. 2019 včetně, kdy byla plně kryta rizika pojištění. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Příslušnost soudu je dána dle čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 s ohledem na skutečnost, že žalobce je právnická osoba se sídlem v České republice a žalovaný je občan Ukrajiny s pobytem v ČR. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako„ pojistná smlouva [číslo]“, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. NISSAN, [anonymizována tři slova], [VIN kód], a žalovaný se zavázal hradit žalobci pojistné ve výši 1 733 Kč ročně, splatné ročně s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s prvním pojistným splatným dne 17. 9. 2018 (návrhem pojistné smlouvy, všeobecnými pojistnými podmínkami, platební bilancí, pojistkou). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 17. 9. 2019, a to ani v návaznosti na upomínku žalobce, když byl následně upozorněn na zánik pojištění pro neplacení pojistného ke dni [datum] (upozorněním na neuhrazené pojistné ze dne [datum], oznámení o zániku pojištění ze dne [datum]). Právním zástupcem žalobce byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, na kterou žalovaný rovněž nereagoval (předžalobní upomínkou, podacím archem). Žalovaný nedoplatek pojistného 473 Kč neuhradil. 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobcem. 7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: žalobce a žalovaný mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu dle ust. § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zákon o pojištění odpovědnosti vozidla, dále jen„ z. p. o. v.“). Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, s účinností ke dni [datum] však zanikla z důvodu nehrazení pojistného. Žalovaný nezaplatil pojistné v plné výši za období od 17. 9. 2019 do 31. 12. 2019 včetně, kdy byla plně kryta rizika z pojištění, porušil svou povinnost vyplývající z pojistné smlouvy a žalobce má právo za tuto dobu požadovat pojistné (ust. § 13 odst. 2 z. p. o. v.). Žalovaný pojistné nezaplatil, tudíž se dostal dle ust. § 1 odst. 3 z. p. o. v. ve spojení s ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle ust. § 1970 o. z., vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce (ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 8. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 335 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 473 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 773 Kč ve výši 162 Kč. 10. O povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění ve výroku I a II stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.