28 C 94/2020-73 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení 2 760,94 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované sjednané služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala hradit sjednanou cenu. V rámci předmětné smlouvy byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou sjednán pronájem přijímajícího zařízení, za které se žalovaná zavázala hradit 70 Kč měsíčně. Žalobkyně žalované vystavila fakturu [číslo] splatnou dne [datum], na základě které požaduje částku 86,34 Kč, připojovací poplatek ve výši 98,99 Kč a poplatek za instalaci ve výši 403,99 Kč, fakturu [číslo] splatnou dne 5. 2. 2017 na částku 70 Kč, fakturu [číslo] splatnou dne 5. 3. 2017 na částku 70 Kč, fakturu [číslo] splatnou dne 5. 4. 2017, na základě které je v návaznosti na dobropis [číslo] splatný dne 5. 5. 2017 požadována částka 31,62 Kč. Žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně od předmětné smlouvy pro opakované porušení povinností z této smlouvy odstoupila dopisem ze dne 10. 7. 2017. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení s upozorněním, že pokud zařízení nebude vráceno, bude žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla dne 31. 1. 2019 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně, což bylo žalované oznámeno současně s výzvou k úhradě dlužné částky. Žalovaná neuhradila ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státním občanem Ukrajiny. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z čl. 85 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, když pravomoc českých soudů byla mezi stranami sjednána, a takové ujednání mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou nezakazuje. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná na výzvu soudu nereagovala. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud skutkový a právní závěr: žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat služby zvolené žalovanou (kabelová televize a internet). Součástí smlouvy byl též pronájem MODEMU [anonymizováno 5 slov] Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které stanovily povinnost žalované v případě ukončení smlouvy vrátit do 14 dnů pronajatého přijímajícího zařízení, přičemž pro případ jeho nevrácení byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna žalované účtovat smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč (Smlouvou [číslo] ze dne 7. 12. 2016; Všeobecnými obchodními podmínkami; Ceníkem služeb [právnická osoba] od 1. 11. 2016). Žalobkyně vystavila žalované faktury, které žalovaná neuhradila řádně a včas za období [číslo] na částku [částka] (Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatná dne [datum]; fakturou [číslo] ze dne [datum], splatná dne [datum]; fakturou [číslo] ze dne 15. 2.2 017, splatnou dne 5. 3. 2017; fakturou [číslo] ze dne 15. 3. 2017, splatnou dne 5. 4. 2017; fakturou [číslo] ze dne 15. 4.2017, splatnou dne 5. 5. 2017). V důsledku prodlení žalované s úhradou předmětných faktur právní předchůdkyně žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila ke dni 20. 7. 2017 a vyzvala žalovanou ke vrácení pronajatého zařízení a úhradě dlužné částky (Dopisem ze dne 10. 7. 2017; Výzvou k úhradě ze dne 16. 8. 2017). Pohledávka za žalovanou byla dne 31. 1. 2019 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]; Seznamem postoupených pohledávek; Potvrzením o úhradě ceny ze dne [datum]; Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne [datum]). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho (Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vč. Podacího archu [datum]). 7. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva v souladu s § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat veřejně dostupné služby (kabelová televize a internet) a pronájem MODEMU WIFI a žalovaná se zavázala za tyto služby hradit stanovenou cenu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila a požadovala úhradu dlužné částky vč. vrácení zařízení. Žalovaná ničeho neuhradila, ani ničeho nevrátila, právní předchůdkyni tak vzniklo v souladu s ceníkem a všeobecnými obchodními podmínkami právo na smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Dluh za žalovanou byl platně postoupen dle § 1879 o.z. z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno současně s výzvou k úhradě dlužné částky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a byl stanoven ode dne následujícího od splatnosti jednotlivých faktur. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 760,94 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1,2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. 9. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.