34 C 156/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 3. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 863 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že strany uzavřely dne 4. 8. 2020 v souladu s ustanovením § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání [anonymizováno] produktu [anonymizována dvě slova]. V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobkyni pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 22 663 Kč s roční splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni 4. 8. 2020. Předmětná pojistná smlouva byla následně ukončena ke dni 13. 11. 2020. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 4. 8. 2020, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Za období od 4. 8. 2020 do 13. 11. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 6 263 Kč a poplatek za vymáhání ve výši 600 Kč. S ohledem na výše uvedené požaduje žalobkyně po žalovaném úhradu dluhu ve výši 6 863 Kč, který zůstává do dnešního dne dlužným. Žalobkyně dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši, který však kapitalizovala, když žalobkyně tento úrok nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby (žalobkyně tedy uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, a to za období od 14. 11. 2020 do 3. 6. 2021, tj. celkem částku 314 Kč). Pojistné nebylo zaplaceno ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci platně uzavřeli dne 4. 8. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] kterou bylo sjednáno [anonymizována dvě slova] [značka automobilu], typ [anonymizováno], [VIN kód]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 22 633 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období, tj. 4. 8. 2020. Žalovaný na pojistném za období od 4. 8. 2020 do 12. 11. 2020 (kdy došlo k zániku pojistné smlouvy) ničeho neuhradil, přičemž dlužná částka (včetně poplatku za vymáhání) činí 6 863 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky, a žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné za stanovené pojistné období, kdy byla plně kryta rizika žalovaného z pojištění, porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat pojistné za dobu do zániku pojistné smlouvy. Žalovaný pojistné nezaplatil, tudíž se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojištění i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroku z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 863 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.