34 C 163/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem [anonymizováno 5 slov]) ze dne 18. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 275 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že strany uzavřely pojistnou smlouvu v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře [anonymizována dvě slova], který je označen [číslo]. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 29. 1. 2020. Předmětem smlouvy bylo„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. Pojistné je ze zákona splatné prvního dne pojistného období, když první pojistné bylo splatné ke dni 29. 1. 2020. Pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální, když pojistné bylo sjednáno ve výši 1 799 Kč za pojistné období. Pojištění zaniklo ke dni 7. 8. 2020, důvodem je zánik pojištění pro neplacení pojistného. Žalovaný neuhradil veškerá předepsaná a splatná pojistná, a to za období od 29. 4. 2020 do 7. 8. 2020. Součástí žalované částky je vedle dlužného pojistného rovněž nárok žalobce na úhradu sjednaných poplatků ve výši 300 Kč. S ohledem na výše uvedené požaduje žalobkyně po žalovaném úhradu dluhu ve výši 2 275 Kč, který zůstává do dnešního dne dlužným. Žalobkyně dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši, který však kapitalizovala, když žalobkyně tento úrok nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby (žalobkyně tedy uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, a to za období od 8. 8. 2020 do 18. 5. 2021, tj. celkem částku 146 Kč). Pojistné nebylo zaplaceno ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci dne 28. 1. 2020 platně uzavřeli [anonymizováno] smlouvu [číslo] kterou bylo sjednáno [anonymizována tři slova]. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 29. 1. 2020. Pojištění bylo sjednáno na dobu jednoho pojistného roku s možností automatického prodlužování, nejpozději však do 28. 1. 2030. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 799 Kč za pojistné období, kdy pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální, a splatné prvního dne pojistného období, když první pojistné bylo splatné ke dni 29. 1. 2020. Žalovaný na pojistném za období od 29. 4. 2020 do 7. 8. 2020 (kdy došlo k zániku pojistné smlouvy) ničeho neuhradil, přičemž dlužná částka (včetně sjednaných poplatků) činí 2 275 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky, a žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné za stanovené pojistné období, kdy byla plně kryta rizika žalovaného z pojištění, porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat pojistné za dobu do zániku pojistné smlouvy. Žalovaný pojistné nezaplatil, tudíž se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 275 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.