34 C 169/2021-53 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 13. 5. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 7 201,03 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se banka zavázala poskytnout žalované bankovní produkty a služby. V uvedené smlouvě se banka zavázala zřídit a vést pro žalovanou [anonymizováno] účet č. [bankovní účet] a poskytnout žalované [anonymizováno] úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalované přečerpat prostředky na [anonymizováno] účtu až do výše sjednaného povoleného úvěrového limitu. Žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaná svou povinnost nesplnila, zejména tím, že překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas. Z toho důvodu banka využila svého práva a převedla dne 12. 12. 2017 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 7 201,03 Kč na nově zřízený úvěrový účet, a to za účelem jeho uhrazení žalovanou v pravidelných splátkách, což banka písemně oznámila žalované, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaná však ani přesto svoji povinnost nesplnila a dlužnou částku nesplatila. Z toho důvodu využila banka svého práva a zesplatnila úvěr v celé výši, a to ke dni 17. 4. 2018, neboť žalovaná porušila svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaná ani poté svoji povinnost nesplnila a svůj dluh nezaplatila. [příjmení] následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 postoupila svoji pohledávku na žalobkyni. S ohledem na výše uvedené požaduje žalobkyně po žalované úhradu dluhu ve výši 7 201,03 Kč, který zůstává do dnešního dne dlužným. Žalobkyně dále požaduje i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 25. 2. 2020, zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok od 26. 2. 2020 do zaplacení. Dlužná částka nebyla zaplacena ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: [příjmení] se žalovanou platně uzavřely dne 28. 4. 2016 smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se banka zavázala vést žalované platební a neplatební účty a poskytnout žalované [anonymizována dvě slova] úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku [anonymizováno] účtu do výše povoleného limitu za sjednaných podmínek. Žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období a nepřekročit povolený limit. Žalovaná svou povinnost nesplnila, zejm. tím, že překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas. Dluh žalované na úvěrovém účtu byl následně dne 17. 4. 2018 zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky. [příjmení] následně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni, toto postoupení oznámila banka žalované dopisem ze dne 28. 2. 2020. Žalobkyně požaduje částku 7 201,03 Kč odpovídající načerpanému úvěru žalované a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 25. 2. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % a smluvní úrok ve výši 21,99 % z dlužné částky od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky a žalovaná v řízení neprokázala, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatila. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). Žalobkyně (resp. postupitel) a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr ve výši povoleného limitu. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Žalovaná načerpaný úvěr nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně celou úvěrovou pohledávku zesplatnila ke dni 17. 4. 2018. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, tudíž se dostala do prodlení (§ 1968 o. z.) a v souladu s § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroku z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 201,03 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.