34 C 242/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 6. 2. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 285,53 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že strany uzavřely dne 22. 1. 2001 smlouvu [číslo] dne 11. 9. 2012 smlouvu [číslo] dne 8. 11. 2017 smlouvu [číslo] na základě kterých se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Žalobkyně nárokuje pouze část ceny, na kterou byla vyúčtování vystavena, a to nároky, o jejichž oprávněnosti je oprávněn rozhodnout civilní soud. V souladu s [anonymizováno] podmínkami žalobkyně vystavovala vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období, které obsahuje cenu za všechny služby (popř. objednané zboží) a služby třetích stran poskytnuté a objednané v příslušném zúčtovacím období. Délka zúčtovacího období je jeden měsíc. Žalovaný měl právo reklamovat doručené vyúčtování ve lhůtě 2 měsíců, žádné reklamace však nevznesl. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených smluvních závazků, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování. Žalobkyně tak přistoupila k výpovědi smluv. Dlužná částka nebyla zaplacena ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli účastnické smlouvy o poskytování služeb (smlouvy [číslo] [číslo]), v nichž se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby a poskytnout v nich specifikovaná koncová zařízení a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu za služby a splátky zařízení dle vyúčtování. Účastníci dále sjednali pojištění specifikovaných koncových zařízení, částka pojistného byla součástí vyúčtování. Žalovaný neuhradil vyúčtování [číslo] za období od 6. 9. 2019 do 5. 10. 2019 splatné dne 20. 10. 2019 v částce 2 299,27 Kč, přičemž žalobkyně v tomto řízení nárokuje 436 Kč. Žalovaný dále neuhradil vyúčtování [číslo] za období od 6. 10. 2019 do 5. 11. 2019 splatné dne 20. 11. 2019 v částce 2 700,21 Kč, z toho žalobkyně v tomto řízení nárokuje 823 Kč. A žalovaný neuhradil vyúčtování [číslo] za období od 6. 11. 2019 do 5. 12. 2019 splatné dne 20. 12. 2019 v částce 406, 93 Kč, z něhož žalobkyně požaduje 26,53 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky a žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen „zákon“), ve spojení s § 2079 a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný s žalobkyní uzavřeli účastnické smlouvy o poskytování služeb podle § 63 a násl. zákona, v rámci nichž žalobkyně mj. poskytla žalovanému koncová zařízení dle § 2079 o.z. a sjednala s žalovaným jejich pojištění ve smyslu § 2758 o.z. Žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky zařízení a pojistné dle vyúčtování. Žalovanému byly vystaveny faktury: [číslo] [číslo] [číslo] z nichž žalobkyně požaduje pouze výše specifikované částky (představující nikoliv služby elektronické telekomunikace ve smyslu § 2 odst. 1 písm. n) zákona, neboť k řešení těchto sporů je příslušný [anonymizováno] telekomunikační úřad). Žalovaný dlužné částky neuhradil, čímž se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a žalobkyně má tak právo vedle dlužné částky i na zákonný úrok z prodlení. Počátek prodlení je den následující po splatnosti shora uvedených vyúčtování a výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 285,53 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.