35 C 119/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč a jedná se tak o bagatelní spor, soud se dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř. omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 3. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky 3 100 Kč s příslušenstvím představující příspěvek žalovaného za vozidlo [registrační značka] provozované za dobu od 1. 11. 2019 do 19. 1. 2020 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 4. Na základě zjištění učiněných z přiložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl v době od 1. 11. 2019 do 19. 1. 2020 v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník vozidla [registrační značka] (osobní automobil s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3). V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač k tomu byl vyzván výzvou ze dne 9. 9. 2020 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy). Žalovaný byl též vyzván k úhradě částky 300 Kč představující náklady na uplatnění příspěvku. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Žalovaný neměl ve výše uvedeném období (tj. po dobu 80 dní) sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozila. Vznikla mu tedy povinnost uhradit žalobkyni příspěvek. Výše příspěvku se podle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný dále povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví podle § 4 odst. 5 zákona Ministerstvo financí vyhláškou. Vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. je dána k příslušnému vozidlu denní sazba příspěvku 35 Kč/den, tj. celkem 2 800 Kč (§ 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky) a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky). Ačkoliv žalobkyně zaslala výzvu v souladu s ust. § 4 odst. 6, 7 zákona, žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradil. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí 30 denní lhůty pro zaplacení. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 100 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.