46 C 143/2021-54 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 21 800 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastnicemi dne 22. 11. 2013 uzavřena smlouva o produktových balíčcích pro [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], na základě níž žalobkyně žalované zřídila [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet]. Žalovaná následně téhož dne podala žádost o poskytnutí povoleného přečerpání, a to až do výše 20 000 Kč. Tato žádost byla žalobkyní schválena. Žalovaná byla povinna z poskytnutého [anonymizováno] hradit úrok ve výši 17,9 %. Žalovaná byla povinna k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci mít na účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek. Žalobkyně byla oprávněna celý [anonymizováno] prohlásit jako okamžitě splatný dle smyslu čl. 25 písm. h) obchodních podmínek, čehož s ohledem na platební neschopnost žalované učinila ke dni 29. 11. 2019. V souladu se smlouvou byla žalobkyně oprávněna žalované zasílat upomínky a výzvy. Pohledávka žalované činí 20 000 Kč představující jistinu, 1 800 Kč představující poplatky po splatnosti a 5 340,06 Kč představující kapitalizovaný úrok za období od 29. 11. 2019 do 18. 11. 2020 a 1 597,11 Kč představující zákonný úrok z prodlení od 29. 11. 2019 do 18. 11. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně z jednání před soudem konaného dne 5. 10. 2021 i dne 30. 11. 2021 omluvila a souhlasila s jednáním soudu bez její účasti. 4. Žalovaná ač řádně předvolána, se k jednání soudu nedostavila, ani včas nepožádala o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně je společností s předmětem podnikání mimo jiné poskytování [anonymizováno] (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku). Účastnice dne 30. 7. 2013 uzavřely smlouvu o produktových balíčcích pro [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], na základě níž žalobkyně pro žalovanou zřídila [anonymizována dvě slova] (prokázáno produktovou smlouvou ze dne 30. 7. 2013). Žalovaná žalobkyni požádala o zřízení povoleného přečerpání zůstatku na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dne 22. 11. 2013 (prokázáno žádostí o poskytnutí [anonymizováno] PPÚ/KTK ze dne 22. 11. 2013). Téhož dne účastnice uzavřely smlouvu o [anonymizováno] s [anonymizováno] rámcem ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná se smlouvou zavázala hradit žalobkyni úrok ve výši 17,9 % ročně a úrok z prodlení. Žalovaná se smlouvou dále zavázala mít k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci na účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek. Žalovaná od žalobkyně obdržela též předsmluvní informace ke [anonymizována dvě slova], což stvrdila svým podpisem. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro povolené přečerpání [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kde v čl. 25 písm. h) je zakotvena možnost žalobkyně prohlásit všechny pohledávky z poskytnutého povoleného přečerpání za splatné ke dni prohlášení (prokázáno [anonymizováno] o [anonymizováno] [číslo] ze dne 22. 1. 2013, předsmluvními informacemi ke [anonymizována dvě slova] ze dne 22. 11. 2013 a obchodními podmínkami pro povolené [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]). Žalovaná v době uzavření smlouvy žila u rodičů a její čistý příjem činil 1 500 Kč, přičemž o ní nebyly zjištěny žádné negativní informace (prokázáno žádostí o poskytnutí [anonymizováno] PPÚ/KTK ze dne 22. 11. 2013, interním [anonymizováno] a schvalovacím protokolem). Dne 12. 5. 2015 byly u [anonymizována dvě slova] pro žalovanou nastaveny nové produkty a elektronické [anonymizováno] (prokázáno produktovou [anonymizováno] ze dne 12. 5. 2015). Žalovaná přečerpala povolený [anonymizována dvě slova] (prokázáno historickým výpisem z [anonymizováno] žalované ke dni 20. 10. 2020). Dopisem ze dne 1. 12. 2019 oznámila žalobkyně žalované, že celou dlužnou částku zesplatnila ke dni 29. 11. 2019 a vyzvala ji k její úhradě do 8. 12. 2019 (prokázáno oznámení o zesplatnění [anonymizováno] ze dne 1. 12. 2019 včetně kopie dodejky). Žalovaná ničeho nezaplatila ani přes opakovanou výzvu a předžalobní upomínku žalobkyně. Dluh žalobkyně se skládá z jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatků ve výši 1 800 Kč, [anonymizováno] úroku ve výši 5 190 Kč a zákonného úroku z prodlení (prokázáno historickým výpisem z [anonymizováno] žalované ke dni 20. 10. 2020, poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne 5. 9. 2019 včetně dodejky, výzvou k zaplacení dluhu ze dne 15. 7. 2019, opakovanou výzvou k zaplacení dluhu ze dne 5. 8. 2019, upomínkou ze dne 7. 7. 2019 a kvalifikovanou výzvou žalované ze dne 3. 11. 2020 včetně podacího archu). 6. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovanou a žalobkyní skutečně došlo k uzavření shora specifikované smlouvy, na základě níž vyčerpala žalovaná shora uvedenou částku, neplnila svou povinnost ze smlouvy, nehradila stanovené měsíční splátky, a protože spolu s uzavřením [anonymizováno] přistoupila mj. i k obchodním podmínkám žalobkyně a sazebníku poplatků, je povinna uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora. 7. Při právní kvalifikaci vycházel soud zejména z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož smlouvou o [anonymizováno] se [anonymizováno] zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o [anonymizováno] ve smyslu § 2395 o.z. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná nezaplatila na svůj dluh z [anonymizováno] ničeho. Nastala tak splatnost dluhu jako celku, ke dni prohlášení žalobkyně tj. 29. 11. 2019. 9. Jelikož žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 907,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 872 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 800 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva ze dne 3. 11. 2020, sepis žaloby ze dne 18. 11. 2021, doplnění skutkových tvrzení ze dne 15. 10. 2021) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 120 Kč ve výši 1 915,20 Kč.