5 C 208/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 2. 7. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení 1 155 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný využil dne 28. 1. 2019 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), přičemž cestoval ve vlaku 176 mezi stanicemi [obec] – [obec] - [část obce] bez platné jízdenky. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit jízdenku ve výši 155 Kč společně s přirážkou ve výši 1 000 Kč. Dne 15. 12. 2015 byla pohledávka za žalovaným postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [číslo] následně dne 27. 2. 2020 na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k uhrazení dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, žalovaný je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného dle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, a to dne 28. 1. 2019 ve vlaku [číslo] přičemž při kontrole jízdních dokladů nepředložil platný jízdní doklad. Žalovanému tímto vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 155 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč (Oznámením ze dne 28. 1. 2019; Potvrzením o nedodržení SPPO – s podpisem; [anonymizována tři slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel). Rámcovou smlouvou ze dne 15. 12. 2015 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] byla uzavřena následně smlouva o postoupení pohledávek, přičemž pohledávka za žalovaným byla dne 27. 2. 2020 postoupena na žalobkyni (Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek; Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020 vč. Přílohy). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno společně s výzvou k plnění před podáním žaloby (Předžalobní výzvy ze dne 20. 3. 2020 vč. Potvrzení o odeslání). 7. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 8. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 9. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 10. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž pohledávka byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 155 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 a.t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 15. Protože je žaloba podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, celý proces se stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení pouze v rozsahu podle § 14b a.t. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je touto právní zástupkyní zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10 (např. [spisová značka]; [spisová značka]; [spisová značka] aj.). 16. Výrok III. je v souladu s ust. položky 2 odst. 2 Sazebníku zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, kdy je žalobkyně povinna doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč, neboť soud nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, když výše doplatku soudního poplatku byla stanovena do výše položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku. 17. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.