59 C 182/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 13. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 180 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb za dodávky elektřiny, které byly žalovanému vyúčtovány za období od 18. 4. 2020 do 7. 8. 2020 na základě faktury [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) Nařízení EU [číslo] je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť předmětem sporu je nárok ze smlouvy o sdružených službách elektřiny a tento závazek měl být splněn na území České republiky. 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). 5. Z předložených listin vyplynulo, že žalovaný na základě předávacího protokolu ze dne 22. 11. 2018 přebral závazek se smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce]. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu, a na druhé straně závazek žalovaného hradit měsíční zálohy ve sjednané ceně 940 Kč a případný doplatek dle konečného vyúčtování. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala cenu za odebranou elektřinu za období od 18. 4. 2020 do 7. 8. 2020 fakturou [číslo] ze dne 13. 8. 2020, splatnou dne 29. 8. 2020, znějící na částku 3 180 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice. 6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 7. Soud věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“). 8. Mezi účastníky řízení vznikl platně závazek plynoucí ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávek elektřiny, k čemuž se převzetím závazku ze zmínění smlouvy zavázal. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení ceny za dodanou elektřinu ve výši 3 180 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, žalobkyně má právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti stanovené na konečné faktuře. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 180 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 10. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.