59 C 183/2020-14 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 11. 8. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 1 518 Kč s odůvodněním, že dne 21. 12. 2019 při jízdě linkou 2 hromadné dopravy provozované žalobkyní, se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný ovšem požadované nezaplatil, ač byl žalobkyní k úhradě dlužné částky vyzván. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. (žalobkyně souhlasila již v žalobě). Soud z hlediska skutkového stavu dospěl k závěru, že se žalovaný přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] linkou [číslo]. Žalovaný se v čase kontroly [údaj o čase] hod. neprokázal platnou jízdenkou a jízdné s přirážkou k jízdnému neuhradil. Žalovaný ani po upomínce dlužnou částku neuhradil a v řízení ani netvrdil a neprokazoval, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dále dle § 3, § 4 odst. 1, 2 a § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (ust. § 513, § 1968 a § 1970 o.z.), s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.