59 C 268/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 30. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 21 035 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení, s tím, že žalovaný coby provozovatel nákladního automobilu nad [anonymizováno] do [anonymizováno], [registrační značka] neměl v období od 6. 4. 2020 do 26. 8. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb. Při zákonné denní sazbě 145 Kč za vozidlo činí celková výše příspěvku za jeho provozování bez pojištění za uvedené období (143 dní) částku 20 735 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 30. 11. 2020. Žalobkyně požadovala rovněž částku ve výši 300 Kč, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny s místem podnikání a pobytu na území ČR. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV [číslo] Sb. m. s.). 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný, který byl nejméně v období od 6. 4. 2020 do 26. 8. 2020 vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka], se zdvihovým objemem válců 6 693 cm3, neměl v období od 6. 4. 2020 do 26. 8. 2020 včetně (celkem po dobu 143 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 9. 2020 spolu s výpisem ze sledování zásilek České pošty, Sdělením Magistrátu hl. m. Prahy, odporu dopravněsprávních činností). V důsledku této skutečnosti vyzvala žalobkyně dne 16. 9. 2020 žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy s tím, že po žalovaném zároveň požadovala úhradu nákladů za upomínku ve výši 300 Kč. Žalovaný na tuto výzvu, která mu byla doručena, nereagoval. Bez reakce zůstaly též upomínky žalobkyně ze dne 13. 1. 2021, ze dne 11. 2. 2021 a předžalobní výzva ze dne 23. 3. 2021 zaslaná žalovanému právní zástupkyní žalobkyně (Upomínkami spolu s výpisy ze sledování zásilek České pošty, Předžalobní upomínkou spolu s podacím archem a výpisem ze sledování zásilek České pošty). Žalovaný neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) uhradil. 6. Dle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů /zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla/ (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Za porušení výše uvedené povinnosti je pak dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato osoba je povinná k zaplacení příspěvku [anonymizováno] (žalobkyni) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Výše denní sazby příspěvku u předmětného typu nákladního automobilu činí 145 Kč dle § 2 odst. 1 písm. p) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí v souladu s výše uvedenou vyhláškou 300 Kč dle § 2a vyhlášky. 8. Na základě výše uvedeného tak dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaný coby vlastník/provozovatel předmětného automobilu byl povinen sjednat v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona, pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, když vozidlo nebylo za období od 6. 4. 2020 do 26. 8. 2020 pojištěno, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek do garančního fondu [anonymizováno] v souladu s § 4 odst. 1 zákona, přičemž jeho výše je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno (tj. v tomto případě 143). Výše denní sazby vyplývá z vyhlášky. Dále v souvislosti s tím žalobkyni vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč. 9. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 294 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 842 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 035 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (vč. návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.