59 C 269/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 23. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 13 935 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení, s tím, že žalovaný coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 [anonymizována dvě slova] do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [registrační značka], neměl v období od 1. 9. 2019 do 31. 3. 2020 a od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb. Při zákonné denní sazbě 35 Kč za vozidlo činí celková výše příspěvku za jeho provozování bez pojištění za uvedená období (183 dní a 198 dní) částku 6 405 Kč a 6 930 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 11. 11. 2020 za první uváděné období a dne 15. 2. 2021 za druhé období. Žalobkyně požadovala rovněž částku ve výši 2* 300 Kč, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný není státním příslušníkem ČR, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU [číslo]. 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný, který byl nejméně v období od 1. 10. 2019 do 15. 10. 2020 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], se zdvihovým objemem válců 1 195 cm3, neměl v období od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020 a v období od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 včetně (celkem po dobu 381 dní - 183 dní a 198 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (Výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28. 8. 2020 a 2. 12. 2020 spolu s výpisy ze sledování zásilek České pošty, Sdělením Ministerstva dopravy ze dne 29. 10. 2021). V důsledku této skutečnosti vyzvala žalobkyně dne 28. 8. 2020 a 2. 12. 2020 žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to v obou případech ve lhůtě do 60 dnů od doručení této výzvy s tím, že po žalovaném zároveň požadovala úhradu nákladů za upomínku v každém případě výši 300 Kč. Žalovaný na tyto výzvy, které mu byly doručeny, nereagoval (Výzvami spolu s výpisy ze sledování zásilek České pošty). Bez reakce zůstaly též upomínky žalobkyně ze dne 9. 12. 2020 a 11. 3. 2021 a též předžalobní výzvy ze dne 26. 5. 2021 a 30. 6. 2021 zaslané žalovanému právní zástupkyní žalobkyně (Upomínkami spolu s výpisy ze sledování zásilek České pošty, Předžalobními upomínkami vč. PA a výpisu ze sledování zásilek České pošty). Žalovaný neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) uhradil. 6. Dle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů /zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla/ (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Za porušení výše uvedené povinnosti je pak dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato osoba je povinná k zaplacení příspěvku [anonymizováno] (žalobkyni) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Výše denní sazby příspěvku u osobního automobilu činí 35 Kč dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí v souladu s výše uvedenou vyhláškou 300 Kč dle § 2a vyhlášky. 8. Na základě výše uvedeného tak dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaný coby vlastník/provozovatel předmětného osobního automobilu byl povinen sjednat v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona, pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, když vozidlo nebylo za období od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020 a od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 pojištěno, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek do garančního fondu [anonymizováno] v souladu s § 4 odst. 1 zákona, přičemž jeho výše je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno (tj. v tomto případě 381). Výše denní sazby vyplývá z vyhlášky. Dále v souvislosti s tím žalobkyni vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč. 9. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení z dílčích částek, uplatněného v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 935 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůty k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.