8 C 199/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 1 690 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne 7. 5. 2020 smlouva o spolupráci, jejíž součástí byly všeobecné provizní podmínky. Žalobce v souladu s touto smlouvou zajišťoval pro své spolupracovníky hromadné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou podnikatelskou činností, na které se žalovaná zavázala přispívat svým příspěvkem, jehož výši žalobce stanovil interním sdělením. Žalobce svůj nárok vůči žalované řádně uplatnil a žalované vystavil fakturu [číslo] za pojištění odpovědnosti za finanční služby na rok 2020, splatnou dne 21. 6. 2020, vystavenou na částku 1 690 Kč, která zůstala neuhrazena. Žalobce požaduje vedle částky 1 690 Kč s příslušenstvím také náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne 7. 5. 2020 uzavřena smlouva o spolupráci. Na základě této smlouvy žalobce pro své spolupracovníky, tedy i pro žalovanou, zajišťoval hromadné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou podnikatelskou činností spolupracovníků. Žalovaná se v souladu s článkem [číslo] zmiňované smlouvy zavázala žalobci přispívat na pojištění odpovědnosti příspěvkem, jehož výši pro rok 2020 žalobce stanovil interním sdělením na částku 1 690 Kč, k čemuž vystavil žalované fakturu [číslo]. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o obchodním zastoupení ve smyslu § 2483 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). V rámci uvedené smlouvy se žalovaná jako nezávislý podnikatel zavázala hradit příspěvek na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou podnikatelskou činností. Žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila. Žalovaná, která dlužnou částku ve sjednané době nezaplatila, se tudíž dostala do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalované vedle dlužné sumy i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud také žalobci přiznal náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 690 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K ponížení oproti žalobě došlo dle § 14b a.t. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1, věta prvá o.s.ř. a dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobce.