8 C 395/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 28. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 112 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že strany uzavřely pojistnou smlouvu v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře pojistného produktu, který je označen [číslo]. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 13. 5. 2020. Jednalo se o pojištění vozidla [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka]. Pojištění zaniklo ke dni 4. 9. 2020 v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., v platném znění po marném uplynutí 30denní lhůty. Žalovaná byla v souladu se zákonem upomínána, avšak dlužné pojistné neuhradila a ani nepožádala o prodloužení lhůty k dobrovolné úhradě. Následně jí bylo zasláno i oznámení o zániku pojištění. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 13. 5. 2020 do 4. 9. 2020, když ale dle ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., náleží pojistiteli, tedy žalobkyni, pojistné až do konce kalendářního měsíce, tedy až do 30. 9. 2020, žalobkyně ovšem požaduje pouze poměrnou část pojistného za skutečnou dobu trvání pojistného, tj. do jeho zániku dne 4. 9. 2020 včetně. S ohledem na výše uvedené požaduje žalobkyně po žalované úhradu částky ve výši 2 112 Kč, která zůstává do dnešního dne dlužnou. Žalobkyně dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši, který však kapitalizovala, když žalobkyně tento úrok nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby (žalobkyně tedy uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, a to za období od 5. 9. 2020 do 28. 7. 2021, tj. celkem částku 156 Kč). Pojistné nebylo zaplaceno ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění vozidla [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 5 801 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období, když výše dalších předepsaných pojistných se mohla měnit, a to zejména s ohledem na zákonné ustanovení § 3b zákona č. 168/1999 Sb., a dále i s ohledem na stav trhu (o případné změně pojistného byla žalovaná upozorněna písemně). Žalovaná na pojistném za období 13. 5. 2020 do 4. 9. 2020 (kdy došlo k zániku pojistné smlouvy po marném uplynutí 30denní lhůty) ničeho neuhradila, přičemž dlužná částka činí 2 112 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky, a žalovaná v řízení neprokázala, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatila. 5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Žalovaná nezaplatila žalobkyni pojistné za stanovené pojistné období, kdy byla plně kryta rizika žalované z pojištění, porušila tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat pojistné za dobu do zániku pojistné smlouvy. Žalovaná pojistné nezaplatila, tudíž se dostala do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 112 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.