10 C 110/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 2. 2022 domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 12 350 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby vlastník a provozovatel [anonymizována dvě slova] se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl v období od 24. 2. 2020 do 31. 5. 2020 a v období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 sjednáno [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova], ačkoliv mu tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb., o [anonymizována dvě slova] za újmu způsobenou [anonymizována dvě slova] a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova]), ve znění pozdějších předpisů. Při zákonné denní sazbě 65 Kč za vozidlo činí výše příspěvku za provozování vozidla bez tohoto pojištění za období od 24. 2. 2020 do 31. 5. 2020 (98 dnů) částku 6 370 Kč a za období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 (92 dnů) částku 5 980 Kč, celkem výše příspěvku za období od 24. 2. 2020 do 31. 8. 2020 (190 dnů) činí 12 350 Kč. Splatnost příspěvku pro období od 24. 2. 2020 do 31. 5. 2020 nastala dne 13. 1. 2021 na základě výzvy doručené žalovanému dne 14. 11. 2020. Splatnost příspěvku pro období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 nastala dne 11. 5. 2021 na základě výzvy doručené žalovanému dne 12. 3. 2021. Žalobkyně požadovala k úhradě rovněž částku celkem ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč) za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný byl před podáním žaloby o úhradu dluhu písemně vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný dal na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne 19. 7. 2022, č. j. [číslo jednací], doručené mu fikcí do datové schránky dne 31. 7. 2022, svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených a žalovaným nezpochybněných listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný, který je od 25. 7. 2018 do současnosti vlastníkem a provozovatelem [anonymizována dvě slova] se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (karta [anonymizováno], sdělení z registru silničních [anonymizováno] ze dne 22. 9. 2022), neměl dle nesporovaného tvrzení žalobkyně v období od 24. 2. 2020 do 31. 5. 2020 a v období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 (celkem po dobu 190 dnů /98 dnů + 92 dnů/) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala výzvou ze dne 29. 10. 2020 žalovaného ve lhůtě 60 dnů k úhradě příspěvku ve výši 6 370 Kč spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, avšak ten na tuto výzvu nereagoval (výzva k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] za následné nepojištěné období ze dne 29. 10. 2020 + informace o sledování zásilky). Žalobkyně vyzvala výzvou ze dne 25. 2. 2021 žalovaného ve lhůtě 60 dnů k úhradě příspěvku ve výši 5 980 Kč spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, avšak ten na tuto výzvu nereagoval (výzva k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] za následné nepojištěné období ze dne 25. 2. 2021 + informace o sledování zásilky). Bez reakce zůstaly též upomínky žalobkyně ze dne 18. 2. 2021 a ze dne 2. 6. 2021 (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 18. 2. 2021, upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 2. 6. 2021). Na celkem dvě předžalobní upomínky zaslané žalovanému právní zástupkyní žalobkyně dne 6. 1. 2022 žalovaný rovněž jakkoliv nereagoval (předžalobní upomínka ze dne 6. 1. 2022 + poštovní podací arch + informace o sledování zásilky, předžalobní upomínka ze dne 6. 1. 2022 + poštovní podací arch + informace o sledování zásilky). 5. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených a předložených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Ačkoliv je žalovaný vlastníkem a provozovatelem osobního vozidla ode dne 25. 7. 2018 do současnosti, neměl pro období od 24. 2. 2020 do 31. 5. 2020 a pro období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 sjednáno pojištění dle § 1 odst. 2 písm. a) a § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyně je právnickou osobou oprávněnou dle § 4 odst. 1 výše citovaného zákona k výběru příspěvku do garančního fondu od vlastníka a provozovatele motorového vozidla, je-li toto provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to ve výši zákonné denní sazby stanovené v souladu s §4 odst. 5 výše citovaného zákona v § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, vynásobené počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (65 Kč x 190 dnů /98 dnů + 92 dnů/ = 12 350 Kč). Žalobkyni dále náleží náhrada nákladů za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek v celkové výši 600 Kč (2 x 300 Kč) dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do garančního fondu žalobkyně řádně a včas nezaplatil, tudíž se dostal uplynutím lhůty stanovené ve výzvě k jeho úhradě ze dne 29. 10. 2020 a ze dne 25. 2. 2021 dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), do prodlení a žalobkyni vzniklo dle § 1970 o. z. právo požadovat též zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivého příspěvku do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky [anonymizováno] věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 350 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Návrh žalobkyně na zahájení řízení byl soudem posouzen dle § 14b odst. 1 shora citované vyhlášky, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně opakovaně uplatňuje své nároky ve skutkově