10 C 57/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 13 406,81 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako dodavatel se zavázala na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru [anonymizována dvě slova] [číslo] Smlouvy o připojení k distribuční soustavě [číslo] dodávat do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], [anonymizována dvě slova] a žalovaný jako odběratel se zavázal odebírat a platit za služby spojené s dodávkou [anonymizována dvě slova] stanovenou cenu za podmínek uvedených v předmětné smlouvě. Za plnění žalobkyně na shora uvedené odběrné místo v zúčtovacím období od [datum] do [datum] byla žalovanému vystavena faktura [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 13 406,81 Kč se splatností dne [datum] na úhradu závazků žalovaného spojených s dodávkou [anonymizována dvě slova]. Žalovaný na dotčenou fakturu ve lhůtě splatnosti neuhradil ničeho, pročež byl žalobkyní o její zaplacení písemně urgován. Žalovaný na písemnou upomínku žalobkyně jakkoliv nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný dal na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne 16. 6. 2022, č. j. 10 C 57/2022-13, doručené mu fikcí dne [datum] (§ 46b písm. a/, § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů /dále jen„ o. s. ř.“ /), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů (Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] ([číslo]) ze dne [datum], Smlouva o připojení k distribuční soustavě kategorie maloodběratel - [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] + příloha [číslo] ke smlouvě o připojení k distribuční soustavě, Standardní ceník platný od [datum], [ulice] podmínky dodávky [anonymizována dvě slova] platné od [datum], [příjmení] moc ze dne [datum], Faktura – daňový doklad [číslo] ze dne [datum], Nájemní smlouva, Předžalobní upomínka [číslo] ze dne [datum] + dodejka + vrácená zásilka) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o připojení k distribuční soustavě kategorie maloodběratel - [anonymizováno] [číslo] dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky [anonymizováno] plynu č. 3000331663 ([číslo]), jejíž součástí byly obchodní podmínky dodávky [anonymizována dvě slova] a standardní ceník, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat [anonymizována dvě slova] do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně žalovanému fakturou - daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] vyfakturovala nedoplatek za spotřebovaný [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na shora uvedené adrese za období od [datum] do [datum] částce 13 406,81 Kč se splatností dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], přičemž žalovaný na tuto upomínku jakkoliv nereagoval. 5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky či její části netvrdil. 6. Soud věc po právní stránce posoudil následovně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla mimo jiné platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu dodávky zemního plynu za zúčtovací období a s tím spojených služeb, k čemuž se shora citovanou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami dodávky zemního plynu a standardním ceníkem, zavázal. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dle § 1968 o. z., žalobkyni vzniklo právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti stanovené v dotčené faktuře – daňovém dokladu. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Výrok II. tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 9. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu a smlouvy o připojení k distribuční soustavě, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. odběrného místa, fakturačního období, objemu spotřebovaného zemního plynu, výše dlužné částky a termínu splatnosti. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené právním zástupcem v řádově desítkách obdobných případů u zdejšího soudu, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu a smlouvu o připojení k distribuční soustavě, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa zemní plyn a žalovaný za odebraný zemní plyn a za služby spojené s dodávkou zemního plynu řádně a včas nezaplatil. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. 10. Náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 13 406,81 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Celková výše nákladů řízení činí 1 768 Kč O povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.