11 C 311/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 16. 5. 2022 domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 155 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazeného pojistného za období od 21. 5. 2021 do 27. 8. 2021, vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění od 21. 5. 2020. Předmětem smlouvy byla„ odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli.“ 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 20. 5. 2020 smlouvu [číslo] nazvanou„ Pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli“. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši 5 790 Kč splatné ročně. Počátek pojištění byl stanoven na 21. 5. 2020. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 21. 5. 2021, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 7. 7. 2021 obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaný dlužné pojistné nejpozději do 26. 8. 2021, pojištění po marném uplynutí lhůty zanikne. Žalobkyně evidovala zánik pojištění dne 27. 8. 2021 pro neplacení pojistného. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné, které žalobkyně vyčíslila na částku 1 555 Kč, představující poměrnou část pojistného za období od 21. 5. 2021 do 27. 8. 2021, poplatek dle sazebníku poplatků za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky ve výši 300 Kč a poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění ve výši 300 Kč (celkem tedy 2 155 Kč), a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně odeslanou dne 17. 12. 2021, která se dostala do sféry jeho dispozice. 6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 7. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), 8. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitel s žalovaným coby pojistníkem pojistnou smlouvu (§ 2758 o. z.). Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal, když nezaplatil pojistné splatné dne 21. 5. 2021, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 2804 o. z. k zaplacení dlužného pojistného do 26. 8. 2021 a poučila jej o zániku pojištění po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil, proto pojištění dne 27. 8. 2021 zaniklo. Žalobkyně požadovala dlužné pojistné za období od 21. 5. 2021 do 27. 8. 2021 a poplatek dle sazebníku poplatků za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky ve výši 300 Kč a poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění ve výši 300 Kč. 9. Soud proto žalobkyni výrokem I. přiznal žalovanou částku 2 155 Kč spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. kapitalizovaným od 28. 8. 2021 do 16. 5. 2022 částkou 131 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 155 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně. 11. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je touto právní zástupkyní zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. 12. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 13. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.